Procházíte-li v
Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si ani všimnete zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem. Ulička, kterou tudy můžete projít, bývala kdysi důležitým místem a
zeď, nazývaná jako ohradní nebo
separační, oddělovala dva světy – křesťanský a židovský. Za ní se rozprostíraly ulice
Malá a Velká Židovna, které byly svědky řady pohnutých událostí.
Židé v
Kroměříži žili
od 14. století. Zpočátku jedna jediná židovská rodina. To když král Jan Lucemburský povolil zasídlení Židů také v jiných než královských městech. V 17. století se Kroměříži přezdívalo
Hanácký Jeruzalém a město mělo nejvýznamnější židovskou obec na Moravě. Po třicetileté válce, kdy v Kroměříži žili Židé pouze jako chudí domkáři, se sem začaly stěhovat
židovské rodiny z Vídně, které udržovaly čilé obchodní styky s celým světem. Zároveň tu ale začal bujet
antisemitismus, a tak tu na
konci 17. století vyrostla separační zeď, která oddělovala židovské město od zbytku
Kroměříže. Na noc se dokonce zavírala řetězem.
Na Komenském náměstí, v místech, kde dnes stojí Kulturní dům stávala
od roku 1909 synagoga, postavená v novorománském slohu s orientálními maurskými prvky. V roce 1942 ji
nacisté vyhodili do povětří. Dnes ji
připomíná památník kroměřížským obětem holocaustu
od Olbrama Zoubka.