Románské podzemí Staroměstské radnice
Radniční podzemí vás vezme na procházku nejstaršími dějinami
Starého Města pražského. Jeho úroveň se dříve nacházela
2–8 metrů pod úrovní dnešních ulic. Tehdejší terén byl však často zaplavován
Vltavou a musel být proto uměle zvyšován. Během 13. století se tak z
původních přízemí románských domů staly prostory
podzemní, které začaly být užívány jako
sklepy. Na území
Starého Města pražského je dnes známo asi 70 domů, které byly postaveny pod současnou úrovní ulic.
Architektonicky
nejstarší část Staroměstské radnice tvoří dvoudílný
románský sál z 12. století. Jeho zdivo již prošlo několikrát opravami, zcela původní je pouze stěna tvořená pravidelným kvádříkovým zdivem. Její součástí je i
románské okénko, které bylo z bezpečnostních důvodů malé a umístěno vysoko nad zemí. Díky jeho trychtýřovitému tvaru do místnosti pronikalo více světla zvenčí. Sál sloužil svému majiteli jako
sklad zboží nebo dílna, obýváno bylo tehdy pouze první patro původního domu.
Gotické podzemí Staroměstské radnice
Z
románského sálu se po několika schůdcích dostanete ke kamenné jámě, jež původně sloužila jako
cisterna na dešťovou vodu. Na konci chodby můžete spatřit i
vstupní portálek, který dříve ústil do ulice, dnes se však nachází asi
čtyři metry pod povrchem. Prohlídkový okruh vede několika různými domy, o čemž svědčí nestejná úroveň terénu. Gotický portál se otevírá do malé místnosti, jež původně bývala
středověkou uličkou mezi dvěma domy. Při navyšování terénu nebyla zasypána, nýbrž zaklenuta, a gotický dům byl postaven nad ní. Je dlážděna oblázky z okolí řeky
Vltavy.
Vězení pod radnicí v centru Prahy
Pod radnicí bývala samozřejmě i vězení, dvě z nich jsou tu k vidění dodnes. O tom, že v nich vězni přebývali, svědčí jejich
jména vyrytá na jednom z gotických portálů. Součástí podzemí je i pietní místo, které křížem z ohořelých trámů upomíná na
poslední dny druhé světové války, kdy byla
Staroměstské radnice z velké části zničena požárem.