Pohnutkou k vzniku památníku byla snaha přetnout zapomnění, které po druhé světové válce ve společnosti ve vztahu k Židům panovalo. Památník v obci Černovice u Tábora stojí od roku 2002.
Židovský památník Černovice byl odhalen 10. listopadu 2002, u příležitosti 60. výročí deportace tamního židovského obyvatelstva do nacistických koncentračních táborů. Památník je zvláštní svou uměleckou koncepcí založenou na
spojení minulosti s přítomností a integrací návštěvníků. Významným výrazem tohoto spojení je fakt, že na rozdíl od mnoha jiných pojímá tento památník jako oběti holocaustu nejen ty, kteří zahynuli, ale také ty
černovické občany židovského původu, kteří strasti holocaustu přežili a ztráty rodin i další osobní důsledky nesou až do přítomnosti.
Významnou součástí památníku je
dokumentační výstava, umístěna
v bývalé márnici černovického židovského hřbitova, který je jedním z posledních autentických svědků života tamní židovské pospolitosti.
První
Židé se
v Černovicích začali usazovat zřejmě již v 16. století. Nejvíc jich ve městě žilo v 80. letech 19. století, kdy jich bylo 138. Počet postupně klesal. V roce 1942 to bylo posledních deset rodin. Samotný památník je vlastně
obnovenou cestou k márnici, kterou lemuje přes 50 kamenů, některé jsou se jmény a osudy konkrétních lidí, některé jsou bezejmenné na památku těch, jejichž osudy se nepodařilo zmapovat. Myšlenka na něj se začala rodit v roce 2000 díky Michalu Arendovi, jehož dědeček patřil k černovické židovské komunitě.
Památník v Černovicích, odhalený v roce 2002, kombinuje uměleckou koncepci a integraci minulosti s přítomností. Zahrnuje dokumentační výstavu.
Památník byl odhalen 10. listopadu 2002.
Důvodem byla snaha přetnout zapomnění Židů po druhé světové válce.
Památník je zvláštní svou uměleckou koncepcí spojení minulosti s přítomností a integrace návštěvníků.
Uznává nejen ty, kteří zahynuli, ale i ty, kteří holocaust přežili.
Výstava je umístěna v bývalé márnici černovického židovského hřbitova.
V městě tehdy žilo 138 Židů.
Cesta je lemována přes 50 kameny, některé s jmény a osudy konkrétních lidí, některé bezejmenné.
Myšlenku inicioval Michal Arend, jehož dědeček byl součástí černovické židovské komunity.
Černovický židovský hřbitov je jedním z posledních autentických svědků tamní židovské pospolitosti.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.