Významné návrší v katastru obce Podolí asi
1 km severně od Šlapanic je do jisté míry umělou mohylou s hroby z období stěhování národů z 5. a 6. stol. Odtud se otevírá
pohled na převážnou část slavkovského bojiště.
Žuráň byl
Napoleonovým velitelským stanovištěm v počáteční fázi památné bitvy. Druhého prosince 1805 v půl deváté ráno zde Napoleon zahájil
tzv. Lví skok, brilantní manévr, který vešel do dějin a kterým rozhodl celou bitvu, tzv.
bitvu Tří císařů u Slavkova – Austerlitz. Aby zamezil obklíčení svých jednotek, zvolil
přímý útok na pratecký kopec – hlavní stan rusko-rakouských sil. Žuráň, ze kterého je výhled na větší část bojiště (včetně prateckého kopce a nedalekého
vrchu Santon, pozice francouzských baterií) je od té doby
cílem poutníků, zejména těch z Francie.
Válečné události připomíná
památník v podobě kvádru z roku 1930, na horní ploše s plastickou bronzovou mapou bojiště s rozložením všech
bojujících armád podle stavu v 7:00 hodin ráno a také francouzskou proklamací před bitvou. Památník nechal vytvořit zřídit generální štáb čs. armády z iniciativy francouzského maršála Louise Francheta d'Esperey.
Návrší je pozoruhodné i jako
významná archeologické lokalita. Vršek Žuráň není vlastně přirozenou vyvýšeninou, ale jedná se o uměle navršenou
mohylu z hlíny a kamení (286 m.n.m.). Pravděpodobně vůbec první archeologické objevy na Žuráni se datují k roku 1850. Úplný a systematický archeologický výzkum byl tu proveden až za sto let, v letech 1948 až 1950. Velký plošný odkryv temene kopce vedl k
objevu obrovitého kamenného pole o průměru asi 80 metrů, ohraničeného obvodovou zdí z kamenů kladených na sucho. Tato stavba byla původně mnohem mohutnější, avšak po staletí sloužila obyvatelům okolních obcí jako zásobárna stavebního kamene. V kruhové nekropoli byly
odkryty hroby z různých historických období – bohužel již před dávnou dobou vyloupené.