Od vlakového nádraží k zámku dojdete parkem, pro motoristy je k dispozici bezplatné parkoviště před zámkem. Z Chocně můžete pokračovat po cyklostezce podél řeky do Ústí nad Orlicí, z Ústí pak dále na Letohrad. Cyklostezka opačným směrem vede do Vysokého Mýta.
Historie zámku v Chocni
Renesanční zámek nechal postavit Zikmund ze Šelmberka pravděpodobně na místě starší gotické tvrze. Základní kámen uvádí rok 1562. Následně, za Zejdliců ze Šenfeldu, získal zámek uzavřenou čtyřkřídlou dispozici, podle pramenů byl „...sídlem poctivým a veselým, od kamene dobře vystavěným…“. Během 17. století se majitelé zámku často střídali, připomeňme např. vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Po něm zde zůstala truhla, která je dnes součástí expozice Orlického muzea. Současnou podobu zámek získal po velkém požáru roku 1829, kdy ho nechal přestavět Rudolf Kinský v duchu klasicismu. Stavební vývoj objektu byl završen v letech 1849-50 výstavbou kaple Nanebevzetí Panny Marie v historizujícím stylu. V následujícím období využívala knížecí větev rodu Kinských zámek jako letní sídlo.
Expozice na zámku v Chocni
V muzeu naleznete expozice historie, archeologie, paleontologie, geologie a cihlářství. V roce 2022 byla vybudována expozice letecké výroby na choceňsku, nejnovější je připomínka C. a k. barákové kolonie vystěhovalecké v Chocni. Zámecká kaple slouží jako samostatný okruh.
Historická
Expozici dominuje školní třída z počátku 20. století. Dále jsou zde zastoupeny etnografické předměty denní potřeby i lidové zbožnosti, ukázky řemeslné výroby ve městě i významu cechů. Nechybí předměty z původního vybavení zámku, malované terče i zbraně s příslušenstvím, vysoké kolo a připomínka 1. světové války. Unikátem je velkoformátová mapa panství z roku 1811, pozůstatkem krátkého vlastnictví zámku Albrechtem z Valdštejna je okovaná truhla, její původ odhalili až restaurátoři.
Archeologická
Obsahuje nálezy z Chocně a okolí od doby kamenné po středověk. Dominantou je rekonstrukce žárového pohřebiště lidu popelnicových polí z Běstovic, jeho zajímavostí pak bronzová břitva zvaná lunula. Je zde zastoupen hromadný nález bronzového náčiní z Bošína, či středověké meče.
Paleontologická a geologická
Připomíná jediný nález svého druhu na našem území v podobě několika kůstek pravěkého ptakoještěra objevených poblíž Chocně v Zářecké Lhotě. Spatřit můžete kosti pravěkých zvířat, mamutí kel a zuby, lebku jeskynního medvěda i zkameněliny mlžů a hlavonožců druhohorního moře. Za povšimnutí stojí zkameněliny ryb.
Cihlářství
Expozice cihlářství představuje zaniklé cihelny a jejich výrobní materiál převážně z okresu Ústí nad Orlicí. K vidění je cihlářské zboží opatřené značkami jednotlivých cihelen i několik kuriozit „lidové tvořivosti“. Součástí je i série výrobků z panské cihelny Kinských.
Letecká výroba na Choceňsku
Letecká expozice mapuje zdejší výrobu letadel od prvního vyrobeného firmou Beneš-Mráz v roce 1935, přes válečné i poválečné období, mnohaletou historii Orličanu n. p., až do současnosti. Nechybí informace o výjimečných osobnostech majitelů firmy, konstruktérech, či pilotech. Texty doplňují fotografie, dokumenty a modely letadel (v poměrech 1/32, 1/48 i 1/72). Dominantou je kluzák LF-109 Pionýr, který se nám do expozice vešel téměř celý, nechybí však ani originální části dalších letadel vyráběných na choceňsku.
„Choceňské Polsko“ – C. a k. baráková kolonie vystěhovalecká v Chocni
Nahlédnutí do základních informací o kolonii vybudované za 1. světové války v těsné blízkosti Chocně. Ze zaniklého areálu určeného pro 20 tisíc uprchlíků a vysídlenců se do dnešních dnů nedochovalo téměř nic. Výjimkou je základní kámen kostela kolonie, který byl znovu objeven na půdě jednoho z radničních domů začátkem roku 2025.
Kaple
Zámeckou kapli Nanebevzetí Panny Marie lze navštívit v doprovodu průvodce jako samostatný okruh. Postavit ji nechala v polovině 19. století kněžna Vilemína Kinská v historizujícím stylu. Kaple je dílem vídeňských architektů rodiny a nabízí pohled do vkusu vysoké šlechty své doby. Netradiční je např. provedení plastiky Krista a Panny Marie z carrarského mramoru od italského autora Marchesiho.