Mnoho lidí netuší, že téměř uprostřed Prahy
se rozprostírá městečko samo pro sebe, se svou poezií a identitou. Nový Svět je malou čtvrtí, přiléhající k Pražskému hradu, plná malebných zákoutí a harmonie. Jedná se vlastně o
bývalé hradčanské předměstí, které vzniklo v někdy v polovině 14. století na staré cestě směrem ke Střešovicím. V roce 1360 bylo na podkladě rozhodnutí císaře Karla IV. začleněno k Hradčanům v tehdy nově vznikajícím městském opevnění. Původ vzniku této části Hradčan není přesně znám, jednalo se patrně o předhradí Pražského hradu, které vzniklo postupným zasypáváním strže a údolí potoka Brusnice.
Ulice kopíruje starou cestu, která tudy podél potoka Brusnice vedla k osadě Střešovice. Čtvrť urpěla požárem v roce 1420 za husitů, znovu vyhořela při velkém požáru Hradčan a Malé Strany v roce 1541. Zůstaly zde
malé domky chudých obyvatel, jejich názvy však naznačují opak, v každém názvu se opakuje "zlato": U zlatého noha, hrušky, hroznu, stromu, keře, čápa, beránka, hvězdy, pluhu, slunce, raka, žaludu - jako by celá ulice byla z drahého kovu. Na vzdory honosným názvům však Nový Svět nikdy bohatstvím neoplýval. Ti nejchudší bydleli v domech se zlatými přízvisky ještě mezi válkami, kdy tisk
uličku přirovnával k Neapoli. Mezi domy se tehdy sušilo prádlo a obyvatelé místo v malých světničkách trávili podvečer na dvorku.
V domě
U zlatého noha (čp. 76/1) bydlel v roce 1600 slavný dánský hvězdář a matematik
Tycho Brahe. S domem čp. 76/1 v Novém Světě souvisí i jméno Jana Keplera, přítele a spolupracovníka Tychona Brahe. Dům
U zlatého žaludu patřil počátkem 18. století
rodině Santinů, k níž náležel významný architekt Jan Blažej. Na Novém Světě pobýval několik let i
malíř Jan Zrzavý. Bylo to v malém pokojíku v Černínské ulici, než se v létě 1917 přestěhoval do Šporkovy ulice 10 na Malé Straně.
Na konci Černínské ulice dosud stojí pozoruhodná
chalupa U raka s doškovou střechou,
jediné dochované
roubené stavení v Praze. Dnes je z něho luxusní hotel.