Jedná se o
nedostavěnou trať, která měla vést z
Opavy do
Fulneku,
Nového Jičína a dále pak přes
Vlárský průsmyk do Trenčína (tehdy Horní Uhry). Za výstavbu trati bojovala především
Opava, která měla ambice stát se železničním uzlem Slezska. Po výstavbě trati z
Olomouce do
Krnova (1872) ale stála mimo hlavní trasu. Přes finanční problémy byla stavba v létě
1873 zahájena, ale v důsledku
krachu na vídeňské burze byla již po půl roce
zastavena. I tak se stihlo vybudovat celé těleso trati mezi Opavou a Fulnekem a ve Fulneku se dokonce začala stavět
staniční budova. Základy tratě byly později využity při stavbě úseků
Opava -
Hradec n. Moravicí a
Suchdol n. Odrou –
Fulnek.
Mezi obcemi
Děrné a Lukavec, kolem říčky Gručovka, můžeme i dnes najít
několik propustků této nedokončené železnice. Hledání pozůstatků trati je pěknou procházkou malebnou krajinou údolí potoka mezi
Děrným a Skřipovem, kudy
vede lesní cesta. Za Lukavcem ve směru ke Skřipovu se nachází dobře zachovaný propustek a ve svahu nad potokem zářez připravovaného tunelu. Úsek
mezi Skřipovem a Opavou je už kvůli vegetaci
stěží prostupný, neboť těleso leží mimo zpevněné cesty. Nejlepším obdobím pro pátrání je proto jaro, kdy je porost bez listí.
Jednalo se opravdu o monstrózní plán. Část tratě, která měla vést Lukavcem by byla součástí spojnice tehdejšího Pruska s Uherskem. Celková délka trati na rakouské straně byla 129 km s největším převýšením 1:60 (16 ‰) mezi Brankou a Fulnekem. Počítalo se zde s jízdami 15 vlaků o délce 70 náprav denně v obou směrech.