Křivoklátsko bývá charakterizováno jako kolébka české myslivosti. Roku 1713 vytvořil Jan Josef z Valdštejna na císařskou žádost v severní části křivoklátského panství z lesních revírů tradičně bohatých na zvěř rozlehlou
oplocenou oboru, určenou pro
hony nejvyšších aristokratických kruhů. Velká valdštejnská obora zahrnovala mimo dominikální pozemky také 300 měr (asi 57,55 ha) rustikální a zádušní půdy. Její plocha činila celkem 49 194 měr (9 436,45 ha); obehnaná byla zčásti dřevěnou hradbou dlouhou 25 100 dolnorakouských sáhů (bezmála 47 km). Svého času to byla největší obora v Čechách.
V roce 1817 byla v části starobylé valdštejnské obory nově zřízena
menší Lánská obora o rozloze 3 000 ha, zahrnující
revíry Lány a Ploskov, určená pro intenzivní chov vysoké zvěře. Současně vstoupil v platnost Honební řád Jáchyma z Fürstenberka (5. září 1817), v němž bylo podrobně rozepsáno, jak v nové oboře hospodařit a jak se tam chovat. Potíže s údržbou dřevěného oplocení přiměly knížete Karla Egona I. z Fürstenberka ke
stavbě bytelné oborní zdi.
Blízkost proslulé obory byla jedním z hlavních důvodů, proč byl v roce 1921 zvolen jako
přechodné prezidentské sídlo právě
lánský zámek. Kancléř JUDr. Přemysl Šámal se prý nechal slyšet, že mnohé diplomatické problémy, které se na oficiálních místech zdají být neřešitelné, se v důvěrném ovzduší honů vyřeší zcela snadno.
Naučná stezka začíná a končí
na okraji obce Lány, parkoviště pro návštěvníky naučné stezky (u silnice směr Křivoklát), nedaleko sídla Lesní správy Lány. Je
dlouhá asi 4,5 km a je na ní 22 zastávek.
Zpřístupněna je ukázková část Lánské obory s dřevěnou vyhlídkou na výběh vysoké zvěře. Okružní naučná stezka spojuje obec Lány s touto ukázkovou částí. Stezka
seznamuje s faunou, flórou a přírodními poměry Lánské obory a chráněné krajinné oblasti
Křivoklátsko.