Kutání zlata ve zdejší krajině připomínají ústí středověkých šachet a štol, propady, odvaly nebo haldy vytěžené horniny. Trasu lemuje pět naučných informačních tabulí, u kterých je možné využít současně zbudovaného zázemí pro odpočinek a relaxaci.
Hlavním lákadlem trasy jsou dvě středověká důlní díla, kde se v dávných dobách zlato těžilo - Jírova jáma v blízkosti Dolejšího Těšova u Hartmanic a rozsáhlé zbytky důlního díla nad Dolejším Těšovem v délce zhruba 500 metrů. Šachty a propadliny připomínají těžbu ze 14. a 15. století. Dosud známá hloubka podzemních prostor je asi 70 metrů, důl je přibližně do poloviny zatopen vodou. Přístup do dolu z povrchu je možný pouze speleologickou technikou s použitím lana. Při potápěčských průzkumech byly pod vodou nalezeny středověké žebříky, trámy a výdřevy. Ještě v 16. století bylo jediným nástrojem dobývání rudných žil želízko a mlátek. Čelo štoly se rozpalovalo založeným ohněm a polévalo vodou, aby vznikly několikacentimetrové trhliny, které pak horníci snadněji odsekávali. Práci horníků ve středověku osvětloval jen mihotavý čadící plamínek olejových lamp, a tak přítmí až skoro tma ve vlhkých a špatně větraných důlních dílech bylo jejich neustálým společníkem.
Kromě putování po lokalitách spojených s těžbou zlata v minulosti nabízí stezka i několik poutavých výhledů na Hartmanicko či Petrovicko.