Národní přírodní památka Blanice se rozkládá na horním toku stejnojmenné řeky v
CHKO Šumava, mezi osadami Blažejovice a Arnoštov, nedaleko obce
Zbytiny. Vyhlášena byla v roce 1989 a rozšířena v roce 1992. Na ploše 295 ha chrání unikátní říční ekosystém s výskytem
perlorodky říční – kriticky ohroženého mlže, který zde vytváří
největší populaci ve střední Evropě. Perlorodka žije pouze tam, kde je voda chladná, průzračná a téměř nedotčená, což
Blanice díky minimálnímu osídlení a přirozenému charakteru krajiny stále nabízí. Území zahrnuje
vodní, luční, rašelinná i lesní společenstva s vysokou přírodní hodnotou. Národní přírodní památka
Blanice se stala součástí soustavy Natura 2000, evropsky významné lokality
Šumava a ptačí oblasti
Boletice.
Přírodní památkou prochází červeně značená
turistická trasa a cyklostezka, které umožňují tiché objevování této výjimečné říční krajiny.
Kdo tu žije pod i nad hladinou
Kromě perlorodky žije v tichém údolí pod Zbytinami
vranka obecná,
mihule potoční a
střevle potoční – drobné rybky, které milují proudící horské toky. V mokřadech a tůních se skrývá
vydra říční, tichý lovec s lesklým kožichem. A nad hladinou?
Ledňáček říční – pestrobarevný střelec, který se vrhá do vody jako šíp. Rašelinné louky obývá
střevlík Ménétriésův.
Blanice je řeka, která dýchá životem, pokud jí nasloucháme tiše.