Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec byla
první železnicí na evropském kontintentu. Původně byla vybudována k zefektivnění dopravy soli z Rakouska do Čech. Návrh na stavbu koněspřežné železnice vytvořil roku 1807 ředitel pražského technického učiliště
František Josef Gerstner, k realizaci se však přikročilo až roku 1825, stavbu v Čechách řídil Gerstnerův syn, František Antonín, rakouský úsek převzal Matyáš Schönerer.
Koňka začínala v
Českých Budějovicích, délka trati byla
128,7 km a po cca 20 km byly umístěny
přepřahací stanice sloužící
k výměně koní i kočích (
Holkov,
Bujanov,
Kerschbaum,
Lest,
Oberndorf). Na těchto stanicích sloužili tzv. expeditoři (obdoba dnešních výpravčích).
Osobní vlaky vyjížděly
od jara do podzimu pravidelně
jednou denně v 5 hodin ráno z obou koncových stanic. Potkávaly se v poledne ve stanici Kerschbaum, kde byla hodinová přestávka na oběd. Do cílové stanice dorazily v 19 hodin.
Cesta trvala včetně přestávky
14 hodin. Mnohem četnější nákladní vlaky urazily vzdálenost mezi oběma cílovými městy za 3 dny. Parní provoz byl na trati zaveden 1. září 1872. V roce
1970 byly zbytky koněspřežné železnice prohlášeny
národní kulturní památkou.
Po první
přespřažní stanici v Holkově, byla
druhá v Bujanově (dnes budova ZŠ). Ve své době se jí
přezdívalo „koláčová“, neboť byla proslulá pro své
znamenité koláče, o které se cestující doslova prali. Ve staniční budově dostavěné v roce 1836 byly stáje pro 44 koní a kovářská a kolářská dílna. Malé
muzeum koněstpežné dráhy však najdete
v objektu bývalého strážního domku (postaven v době přestavby trati na parní pohon), kde si můžete prohlédnout plastický dobový model tehdejší stanice, modelu
osobního vozu Hannibal (originál vozu je v železničním muzeu ve Vídni), dále zde naleznete všechny informace o historii koněspřežky i
dochovaných objektech na území okresu Český Krumlov. Před muzeem si pak můžete prohlédnout
rekonstrukci dobových kolejí. Každoročně začátkem července (druhou červencovou sobotu), se v Bujanově pořádají
Koláčové slavnosti, jako připomínka slavné "koněspřežné" historie obce.