Muzeum každodennosti Chříč
V prvním patře sladovny bývalého pivovaru v Chříči se nachází neobvyklé Muzeum každodennosti. V interaktivní expozici jsou k vidění věci, se kterými zcela běžně pracovali naši předkové, ale my už jen nejasně tušíme, k čemu sloužily.
Muzeum sídlí ve sladovně bývalého Pivovaru Chříč, který byl v provozu od roku 1547. Zřídilo a provozuje ho občanské sdružení Propolis. Interaktivita je důležitým prvkem regionálního muzea. U každé expozice se nabízí různé možnosti, jak se s některým z exponátů seznámit na vlastní kůži – to především malým návštěvníkům. K vidění je zde několik expozic, jež odkazují na každodenní život lidí v minulosti, například výroba a zpracování textilu, ševcovství, praní prádla, tesařství a truhlářské práce nebo hry, hračky a volnýo čas.
Expozice Prostřený stůl na Chříčsku vás seznámí s potravinami, které se objevovaly na jídelním stole obyvatele chříčského regionu: od mléka a mléčných výrobků přes zelí, brambory, ovoce po maso a obiloviny. V expozici jsou vystaveny především nádoby na uchovávání nebo zpracování potravin, ale odnést si odsud můžete také spoustu zajímavých regionálních receptů na pečivo či polévky.
Výroba a zpracování textilu, ševcovství: druhá výstava muzea vás provede zpracováním lnu a ovčí vlny. Ukáže vám také, jak se lidé odívali a obouvali na chříčsku, jak zpívá stav a jaký byl typický kroj regionu.
Praní prádla: rozhodování, kdy je prádlo špinavé a je třeba ho vyprat, se od minulosti do současnosti
výrazně měnilo. Nemělo na to vliv jen vybavení prádelen na prostředky na praní, ale také názor, co je špína a co šistota, jaké byly obecně přijímané hygienické návyky. O tom, jak se pralo prádlo, jaké druhy pracích mýdel a prášků existovaly a kdy přebraly roli rukou pračky, pojednává naše třetí expozice.
Tesařství a truhlářské práce: expozice pro chlapce a chlapy nabízí širokou škálu truhlářských a tesařských pomůcek nástrojů. Nabrousíte si zde tesařskou sekeru a zkusíte si ruční sekání trámu.
Hry, hračky a trávení volného času: na venkově děti příliš mnoho hraček neměly. Nejčastější činností dětí bylo pomáhat rodičům s hospodářstvím. Jen málokdo si mohl dovolit koupit hračku od řemeslníků, kteří výrobu hraček měli zpravidla jen jako vedlejší činnost. V poslední expozici se potěší malí i velcí - mohou si zasoutěžit v hádankách, naučit se dobové písničky a říkanky nebo si jen tak z legrace „zatlouct“ špačky.
Celý popis