Kostel v
Moravském Berouně je trojlodní stavba přechodného slohu s prodlouženým kněžištěm a závěrem. V koutě mezi severní lodí a kněžištěm stojí hranolová věž s vnějším válcovým schodištěm. Kostel byl opravován po požárech v letech 1744 a 1799. Ve 40. letech 20. stol. byl
empírově upraven. Kamenný zvon z roku 1584 pochází z kostela zaniklé obce Jestřebí. V interiéru je grotta (výklenek se zdobenou omítkou) s
Kristem v Getsemanské zahradě z r. 1750, kamenná křtitelnice je z konce 17. stol. Většina vnitřního zařízení kostela pochází z
18. a 19. stol. Na hlavním oltáři z první poloviny 19. století, jehož autorem je sochař Cyril Kutzer, stojí socha
Madonny od Jiřího Antonína Heinze. K výzdobě patří také dvě barokní plátna, autorem menšího z nich je Johan Christoph Handke. Kostelní zvon odlil v roce
1584 Hans Pauer. V roce 1750 byla mezi opěráky presbytáře vystavěna grotta a do ní vloženo sousoší
Kristus na hoře Olivetské. Výtvarně zdobené jsou lavice, které pochází z roku 1778.
Dodnes kostel zdobí tzv.
psaníčka, což jsou ozdoby vypadající jako obálky. Vytvářely se tak, že stěny byly napřed omítnuty tmavou (černou) omítkou a posléze bílou omítkou. Následně se vytvářelo ozdobných ornamentů tím, že se oškrabávala bílá omítka, až se narazilo na tmavou omítku.