V Bedřichově si můžeme užít novou stezku pro děti. Vznikla na základě tradovaných pověstí, jež se uchovaly až do dnešních časů, a zavede nás na místa pro mnohé známá, ale přitom jiná a propojená tajemnem.
Naše stopy budou kopírovat šlépěje
odvážného děvčete z Bedřichova, které se kdysi vydalo
osvobodit na Trništi zakletou duši loupeživého rytíře Dornsta. Ten za svého života škodil mnoha lidem, chamtivě shromažďoval majetek na svém hradu a upsal se tímto zlu. Když nastal čas zúčtování, chtěl čerta obelstít, a to se mu nevyplatilo. Hrad rytíře byl zničen, obrostl trním a
duše jeho byla zakleta. Bloudila zde v mnoha podobách, např. v podobě vlka, a naháněla lidem okolo strach. Přesto čekala na své vysvobození, které mohlo přijít pouze v čisté podobě odvahy, lásky a víry pomoci.
Dobří duchové se snažili pomáhat a ochraňovat každého, kdo do těchto míst zavítal s úmyslem osvobodit rytíře, chudým děvčatům přidávali do šátečků a zástěrek listí (to se pak doma proměnilo ve zlato). Víly, duchové a bytosti lesa společně s vílou Izerínou pak dokonce vyvedli na zemský povrch léčivý pramen a v okolí studánky nedaleko Trniště čekali na příchozí, přičemž je hostili zázračnou ochraňující vodou.
Jednoho dne dodala mladému děvčeti –
Bedřišce – k cestě na Trniště odvahu vědma a léčitelka, stará zbožná Trudy, která žila v Bedřichově. Uměla zahnat nemoci a věštit budoucnost. (Dokonce, když její stříbrný zvonek v truhle zazvonil, věděla, kdy a do jaké chalupy přijde Smrt). Nyní však děvčeti poradila cestu na Trniště po Vysokém hřebeni, tam, kde mohla potkat koňské povozy s dřevem a sklem, a tam, kde mohla požádat o ochranu dobré duchy lesa. Nezapomněla přidat radu, jak při setkání s duchem rytíře Dornsta postupovat.
A tak se jedné letní noci Bedřiška rozhodla potichu z rodné chaloupky vyklouznout a vydat se podle rady staré Trudy ke zřícenině hradu. Dívka byla velmi odvážná, musela svůj strach překonávat s každým krokem, ale protože věřila v ochranu bytostí a v dobro a znala svůj cíl, byla rozhodnutá v cestě pokračovat. Když spočinula před černým stínem skal na Trništi, osvětleným jen měsícem v úplňku, spatřila vlka se svítícíma očima. Neváhala, ve své laskavosti sepjala ruce a vyslovila zázračnou větu: „Buď věčný mír a pokoj tvé duši“. V tu chvíli se les rozšuměl lehkým děěěěkuuuuuujiiiiiiiiii a vlk zmizel. Od té doby již nikdo rytíře ani jeho ducha nepotkal.
Nechte se unést příběhem dobra a zla, překonáváním strachu a prověření si vlastní odvahy, vytrvalosti a víry. Projděte kus Jizerských hor za jedním z Tajemných míst.
Modré putování za zázračnou vodou vás provede
skleněnými znameními z kamínků od informačního centra (kde obdržíte hrací kartu s mapou) za Hotel Jelínek k soše a
nově instalovanému křeslu víly Izeríny, dále po
sjezdovce na Vysoký hřeben až
k léčivé studánce a za doprovodu dobrých
duchů lesa na skálu Trniště. Odsud se můžete vracet
zpět k informačnímu centru, kde na vás čeká odměna.
Proč Modré putování? Modrá je symbolem… dobroty a něhy.
Modré jsou… oči víl.
Modrá může být… životadárná a ochraňující voda, studánka, pramen;
sklo, které se po Vysokém hřebeni převáželo povozy.