Mlýnské údolí v Zubrnicích

Zvláštností Muzea v přírodě v Zubrnicích je samostatné rozsáhlé území za obcí, na kterém se dochovalo pět vodních mlýnů, z nich tři jsou dnes bohužel v troskách. Na 12 kilometrech Lučního potoka jich stávalo celkem 27, ve střední Evropě šlo o naprostý unikát. Celé území tzv. Mlýnského údolí Muzeum v přírodě Zubrnice upravuje do podoby z poloviny 19. století podle katastrální mapy, což spočívá například v citlivé dosadbě vysokokmenných ovocných stromů do zbytků starých sadů.

Už dnes prochází návštěvníci ke mlýnu obnovovanou krajinou, kde podél upravených cest poskytují stíny vzrostlé aleje ovocných stromů starých odrůd. Nechybí ani krajinné prvky, jako jsou boží muka nebo křížek. Na jaře návštěvníky potěší linie košíkářských vrb stříhaných tzv. na babku. Ze skanzenu Zubrnice vede do "mlýnského" údolí naučná stezka Okolím Zubrnic.

Mlýnské údolí je jedním z prohlídkových okruhů Muzea v přírodě Zubrnice. Od prosince 2018 je Muzeum v přírodě Zubrnice součástí Národního muzea v přírodě.
 

Mlýn Týniště čp. 27 (Walschmühle)

Zpřístupněný Valšův mlýn byl upraven do současné podoby v roce 1803. Toto datum nese i vročení na vyřezávaném sloupu mlýnské hranice. Stavba je příkladem malého selského mlýna, pracujícího jen pro nejbližší okolí. Příznivé spádové podmínky Českého středohoří přivádějí vodu na kolo shora. V obytné části se dochoval jeden z posledních roubených komínů. Valšův mlýn je nejmladší z místních vodních mlýnů.

Mlýn zůstal funkční až do konce II. světové války. Noví osídlenci, kteří dostali tento objekt k bydlení po II. světové válce, využívali pouze zděný obytný dům a vlastní roubený mlýn postupně devastovali, dřevo užívali na zátop a mlýnici zaváželi popelem a odpadem. V roce 1976 jej zakoupilo tehdejší Okresní vlastivědné muzeum v Ústí nad Labem, které v roce 1979 započalo jeho rekonstrukci. Nyní se jedná o jediný mlýn na Lučním potoce, který je funkční.