Městskou památkovou rezervaci v Hradci Králové tvoří historické jádro města – obvod středověkého města vystavěného na ploše někdejšího hradiště kolem roku 1225. Nachází se zde kolem 200 chráněných kulturních památek. Jako přirozené ochranné pásmo městské památkové rezervace byla v roce 1991 vyhlášena městská památková zóna, na jejímž území se nachází téměř 70 evidovaných chráněných kulturních památek a 1 národní památka.

Z období renesance se dochovala 72 metrů vysoká Bílá věž, sloužící dříve jako strážní věž. Uprostřed Velkého náměstí stojí devatenáctimetrový barokní Morový sloup z roku 1716 postavený podle Giovanni Santiniho. Na náměstí se také nachází budova původně gotické radnice a řada renesančních – původně gotických měšťanských domů. Nejvýraznější siluetu města tvoří dvojice věží gotického kostela sv. Ducha sahající do výšky 57 metrů a Bílá věž, goticko-renesanční zvonice vysoká 72 metrů. Průčelí se dvěma věžemi má také barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie stavebně propojený na barokní jezuitskou kolej. Zástupcem vrcholného baroka je kostel sv. Klimenta a biskupská rezidence. Protáhlé Velké a nedaleké Malé náměstí obklopují gotické, renesanční a barokní měšťanské domy.

Radnice od dob svého vzniku prošla také mnoha úpravami, až získala v letech 1851-1852 pozdně klasicistní vzhled. Jednou z nejpůsobivějších barokních staveb Hradce Králové je Biskupská rezidence. Vystavěna byla na místě tří měšťanských domů.

Z časů klasicismu jsou v Hradci Králové k vidění pozůstatky bývalé pevnosti. U některých domů se dochovaly zbytky hradeb a kasemata. Mezi další významné historické a kulturní památky patří bývalá jezuitská kolej s kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1654-1666, barokní dům U Špuláků, schodiště Bono Publico z roku 1810 nebo schodiště Na Kropáčce z let 1909–1910, významné dílo moderní české architektury.