Malé náměstí vzniklo už ve středověku jako součást původního urbanistického plánu Starého Města pražského. Během 14. a 15. století se stalo centrem měšťanského života, obchodů a řemeslných dílen, které zásobovaly okolní trhy. V 17.–18. století byla jeho podoba upravena do barokní podoby, kdy vznikly reprezentativní paláce a některé renesanční domy získaly bohatou štukovou a sochařskou výzdobu. Náměstí si i během staletí uchovalo svou intimní komorní atmosféru a dodnes je místem, kde se historie prolíná s každodenním ruchem města.

Náměstí je často využíváno pro menší kulturní akce, například výstavy, koncerty či řemeslné trhy. I přes svou komorní velikost tu historie rezonuje – každý dům má svůj příběh a některé památky byly během staletí i několikrát přestavovány.

Tři perly zdobené sgrafity, železem a vodou na Malém náměstí v centru Prahy

Dům U Minuty

Renesanční poklad s bohatou sgrafitovou výzdobou, která vypráví příběhy biblické, mytologické i každodenní. V 15. století byl postaven jako měšťanský dům, později přestavěn do podoby, kterou známe dnes. V letech 1889–1896 zde žil Franz Kafka se svou rodinou — právě tady se narodily všechny jeho sestry. Název „U Minuty“ pochází z označení pro jemně nasekaný tabák (municiózní), který se tu prodával. Sgrafita byla dlouho skryta pod barokní omítkou, než byla ve 20. letech znovu objevena — jako by se paměť města sama rozhodla promluvit.

Dům U Rotta

Dominanta Malého náměstí, která se nedá přehlédnout. Novorenesanční fasádu domu U Rotta navrhl Mikoláš Aleš, a její výzdoba je ódou na řemesla, práci a městskou hrdost. Alegorie kováře, truhláře, žnečky či zahradnice zdobí průčelí, zatímco románské sklepy v podzemí pamatují 13. století. V roce 1896 nechal Ladislav Rott dům přestavět na obchodní dům, kde sídlilo slavné železářství V. J. Rott, které po znárodnění v roce 1948 fungovalo až do roku 1989. Mezi patry najdeme i nápis: „Nedej zahynouti nám ni budoucím, sv. Václave!“ — jako tiché přání, které se vznáší nad náměstím dodnes. V domě se v současnosti nachází Hotel Rott.

Kašna na Malém náměstí

Nejstarší dochovaná kašna v Praze, postavená roku 1560. Obklopena renesanční tepanou mříží, kterou v 19. století obnovil zámečník Jindřich Duffé, stojí uprostřed náměstí jako tichý svědek dějinných událostí. Až do 90. let 20. století fungovalo u kašny původní čerpací zařízení. Její gotický původ se snoubí s renesanční elegancí a navíc je studna dosud stále funkční.

Tipy na velké památky i malé objevy na Starém Městě

Až budete procházet centrem města, projděte se úzkými uličkami kolem Malého náměstí, kde lze narazit na malebné kavárny a tradiční řemeslné dílny. Věnujte pozornost sochařským detailům na fasádách – často ukrývají drobné alegorie a symboly. Pokud sem vyrazíte brzo ráno, bude pro vás toto malé zákoutí skýtat ideální místo pro fotografování bez davů turistů.

Dům U Minuty (na okraji náměstí blíž Staroměstskému nám.) – goticko-renesanční fasáda s drobnými sochařskými detaily.
Dům U Rotta – dům je známý svými původními freskami; návštěvníci si často všimnou drobných maskaronů nad okny, které prý měly odhánět zlé duchy.
Kašna na Malém náměstí – renesanční mříž kašny zdobí geometrické, rostlinné i figurální motivy. Byla centrem života náměstí; místní ji nazývali „zlatá voda“ a tradovalo se, že voda z kašny má zdraví posilující účinky.
Dům U Tří mečů – gotické erby na fasádě připomínají šlechtické majitele; podle legendy tu kdysi probíhaly tajné rytířské schůzky.
Dům U Zlaté dvojky – portál zdobený kamennými reliéfy symbolizuje bohatství a prestiž měšťanské rodiny; uvnitř se dochoval původní renesanční trámový strop.
Dům U Zlatého rohu – fasáda kombinuje gotické a barokní prvky; podle místní pověsti zde kdysi přespávali významní obchodníci cestující mezi Starým a Novým Městem.
Dům U Zlatého orla – palác hostil slavné měšťanské rodiny; jeho erby a dekorativní sochy na fasádě prý mají chránit obyvatele domu před neštěstím.
Dům U Černého koníčka – renesanční štít a ornamenty symbolizují prosperitu; prý tu byla kdysi mincovna pro malé měšťanské transakce.

První telefonní ústředna v Praze

V Richtrově domě (U Modrého jelena), čp. 459, byla roku 1882 zřízena vůbec první telefonní ústředna v Praze. Fungovala až do roku 1902 a byla tehdy technickým zázrakem — spojovala město dráty a hlasy, které se poprvé šířily bez nutnosti osobního setkání. A jako by to nestačilo, v roce 1887 tu byla zavedena koncová stanice první linky pražské potrubní pošty.

Malé náměstí ve filmu

Malé náměstí se několikrát proměnilo ve filmové kulisy – například v historických snímcích zobrazujících pražské měšťanské domy 16.–18. století, ale objevilo se i v moderních českých filmech a seriálech, kde autenticky ilustruje ruch pražských uliček. Na Malém náměstí se například natáčel film Dobrý voják Švejk (1956), crazy komedie Kdo chce zabít Jessii? (1966), nezapomenutelná mikrokomedie Zvony pana Mlácena (1973), romantická komedie Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974) anebo kriminální drama Tísňové volání (1985). Objevilo se ale například i ve filmu Amadeus (1984) Miloše Formana, kde sloužilo jako kulisa vídeňských ulic, i ve snímku Obsluhoval jsem anglického krále (2006). Z novějších filmů je to historické drama Pražský orloj (2017), Tajemství Starého města (2014) a seriál Pražské historky (2019). Na Malém náměstí se Praha doslova stává herečkou – proměnlivou, krásnou, a vždy připravenou na další záběr.