Luisiny lázně poprvé otevřené veřejnosti na jaře
1842 byly v době, kdy lázeňské koupele ještě běžně probíhaly v suterénu lázeňských domů, prakticky prvními veřejnými lázněmi ve Františkových Lázních. Původní stavba na jednoduchém půdorysu písmene L dostala přístavbami v dalších letech dnešní podobu.
Voda z Luisina pramene byla čerpána do rezervoárů, ohřívána parou a rozváděna potrubím ke koupelnám. Místnosti se vyhřívaly teplým vzduchem. Plechové, mramorové, serpentinové a měděné vany dotvářely komfort těchto
druhých nejstarších lázní ve
Františkových Lázních.
V pozdějších desetiletích opakovaně rozšiřovaná stavba byla
součástí rodinného impéria významné františkolázeňské
rodiny Loimannových, která ke svému domu Tři Lilie v průběhu 19. století připojila také vlastní prameny, zmíněné lázně, zahradnictví a rozsáhlý park na západním okraji města – dnešní Westend park.
Od roku 2012 jsou Luisiny lázně
mimo provoz, budovy jsou prázdné a ve velmi špatném technickém stavu.
Nový život Luisiných lázní
Luisiným lázním se však blýská na lepší časy. Město
Františkovy Lázně připravuje ve spolupráci se soukromým investorem
velkorysý projekt rehabilitační kliniky s
ambulantní a klinickou péčí o kapacitě 180 lůžek pro pacienty po těžkých úrazech hlavy, mozku a páteře. Pokud vše půjde podle plánu, první pacienti
by mohli péče na klinice využít v roce
2025. Nová rehabilitační klinika nabídne také
balneoprovoz pro veřejnost.
Projekt přestavby je rozdělený do dvou částí, a to na
rekonstrukci historické budovy městských lázní a na výstavbu
nové moderní části kliniky. Tu by měl investor napojit na objekt stávajícího areálu a uprostřed vytvořit atrium.