Věžový vodojem Na Zelené lišce v Michli byl postaven podle projektu architekta Jana Kotěry. Známý je i pod názvem Vršovická vodárna, Michelská vodárenská věž, či Kotěrova vodárenská věž. Věžový vodojem
od roku 1907 zásoboval pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila do roku 1975. Nejdůležitějším článkem byl vlastní vodojem, plechový válec o průměru deset a výšce pět metrů.
Kubatura nádrže je 500 m3, výška hladiny při maximálním naplnění byla 299 metrů nad mořem.
Michelská vodárna byla
jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách, pojatá v novém moderním duchu. Kotěra zde, stejně jako u několika jiných staveb, použil neomítnuté cihly. Stavba se vyznačuje
jednoduchou elegancí, která byla ještě zvýrazněna okolní alejí topolů. I když věž dnes už neslouží svému účelu, stala se
výraznou dominantou okolí a skutečnou
kulturní i technickou památkou. Naprosto nepřehlédnutelná je při výjezdu z města k dálnici D1.
Lokalita se nazývá
Na Zelené lišce podle stejnojmenného zájezdního hostince, který tu v blízkosti stával. Věž je nejen výraznou dominantou, ale i historickou stavbou industriální architektury na území
Městské části Prahy 4. Nyní je areál v majetku
Pražské vodohospodářské společnosti, která tady má některé své provozy.
Úspěchy z hlediska památkové péče
V rámci rekonstrukce areálu jsou od roku 2019 postupně upravovány a opravovány jednotlivé objekty v areálu. Významným počinem je zejména
oprava pláště podzemního a věžového vodojemu, spočívající v technickém a architektonickém řešení detailů pláště podzemního vodojemu a schodiště věžového vodojemu s postranními zídkami. Práce zahrnovaly zejména čištění lícových cihel, pískovce a žulových schodů, barevnosti glazury na tvarovkách, úpravy povrchů a spárování cihel a glazovaných tvarovek, spárořezu atiky podzemního vodojemu, cihlového zdiva pilířků schodiště věžového vodojemu, nová luxferová okna podzemního vodojemu a doplnění kovových dveří a obnovení původní barevnosti. Součástí další etapy byly
opravy soklu a portálu věžového vodojemu. Došlo k jejich omytí, odstranění náletové zeleně, odstranění nefunkčních a neestetických oprav, doplnění prvků a ploch a retuši. Restaurovány byla také
vchodové dveře a opraveny
kovové částí. Dalšími pracemi byla
opravy interiéru podzemního vodojemu. Provedené udržovací práce obnovily autentický dobový výraz objektu a zároveň byl esteticky zhodnocen nejen daný objekt, ale i dotčený areál. Provedenými pracemi došlo k funkčnímu, technickému a estetickému zhodnocení. Obnova tohoto areálu je významným přínosem pro obnovu historického jádra městské části
Praha 4 – Michle.