Kostel sv. Václava se zvonicí a hřbitovem se nachází na ploché ostrožně v jižním svahu návrší zvaného Vinice, odkud nabízí široká panoramata do tří světových stran. Tato poloha nebyla zvolena náhodně – místo leží na zvlněném okraji Loučeňského hřbetu a po staletí tvořilo přirozenou dominantu nad nejstaršími částmi obce.

O historickém významu lokality svědčí nejen strategický výhled do kraje, ale i nálezy kostrových hrobů, které naznačují existenci staršího kultovního místa, jež bylo později překryto křesťanskou stavbou.

Stavba kostela nese výrazné gotické rysy, zejména v kněžišti a sakristii, a zřejmě vznikla již ve 14. století, tedy dříve, než se objevila její první písemná zmínka. Po požáru obce roku 1630 prošla loď obnovou a získala dřevěný strop, strmě se svažující šindelovou střechu a malebnou sanktusní věžičku se zvonkem, který se po druhé světové válce vrátil na své místo doslova zázrakem. Zvon Václav, uložený ve zvonici, je výjimečným dílem mladoboleslavské zvonařské dílny a patří k nejcennějším uměleckým prvkům stavby.

Interiér kostela doplňují oltáře a řezbářské práce z přelomu 18. a 19. století, z nichž část byla bohužel po revoluci odcizena. Navzdory tomu si kostel uchoval původní gotický charakter, díky němuž je dodnes nezaměnitelnou a působivou dominantou Mcelského návrší.