Kostel sv. Martina na Starém Městě v Praze se zachoval jako takřka neporušené dílo středověku, jako vzácný doklad hodnotné románské a gotické architektury. Byl postaven v období mezi roky 1178 až 1187 v tehdejší osadě Újezd, která byla později rozdělena mezi Staré a Nové Město.
Kostel sv. Martina ve zdi se nachází
nedaleko Národní třídy v Praze. Původně zde stála osada Újezdem sv. Martina, která byla ve třináctém století při stavbě městských hradeb
rozdělena na dvě části. Ta větší část se nacházela vně hradeb na území pozdějšího Nového Města, menší
část i s kostelem byla součástí Starého Města. Odtud pochází také zvláštní
název "ve zdi" - protože se samotný
kostel svou jižní stěnou dotýkal hradební zdi, dostal později název kostel sv. Martina ve zdi. V sousedství se totiž nacházela městská brána, zvaná branou sv. Martina.
Kostel byl původně
postaven v románském slohu. Za vlády Karla IV. se mu však dostalo
gotické přestavby, při které byla postavena hranolová zeď. Mezi léty 1360 až 1370 bylo presbyterium zaklenuto
žebrovou klenbou, která je považována za
jednu z nejstarších tohoto typu u nás. Žebra klenby vyrůstají z konzol zdobených maskami, svorníky zdobí růže a hvězda. Pozdně gotická přestavba, tedy dnešní podoba kostela, byla dokončena až kolek roku 1488. V roce 1678 kostel postihla ta tragédie, že vyhořel. V důsledku požáru došlo k
přestavbě celé horní části věže. Dalším zlomovým rokem byl rok 1784, kdy byl
kostel zrušen a přeměněn na skladiště, byty a obchody.
Po první světové válce získala kostel do dlouhodobého pronájmu
Českobratrská církev evangelická, jejíž péčí byla v nedávných letech provedena generální oprava objektu, spojená s archeologickým výzkumem. Kolem kostela se po staletí rozkládal
hřbitov. Připomíná ho pamětní deska členů významné
sochařské rodiny Brokofů, pohřbených zde v 18. století, zasazená na vnější stěně presbyteria. Několik původních náhrobních kamenů je umístěno uvnitř kostela.
Kostel sv. Martina ve zdi v Praze nabízí vzácný vhled do románské a gotické architektury. Objevte historii i památky této jedinečné stavby.
Kostel byl postaven mezi roky 1178 až 1187.
Kostel představuje románský a gotický architektonický styl.
Název odkazuje na to, že kostel svou jižní stěnou dotýkal městské hradební zdi.
Žebrová klenba v presbyteriu je jedna z nejstarších svého druhu v České republice.
Kostel vyhořel v roce 1678, což vedlo k přestavbě horní části věže.
V roce 1784 byl kostel zrušen a přeměněn na skladiště, byty a obchody.
O kostel se stará Českobratrská církev evangelická, která ho má v dlouhodobém pronájmu.
Pamětní deska připomíná členy sochařské rodiny Brokofů, kteří jsou pohřbeni na bývalém hřbitově u kostela.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.