Starobylá ves Kobylí je odedávna spojována s vinnou révou. Leží na říčce Trkmance v prostoru Modrých hor (název odvozen od Modrého portugalského, které zde dobře prospívá). Dominantou obce je starodávný kostel sv. Jiří.

Podle písemných pramenů stával kostel v obci již v roce 1252. Jeho pozůstatkem je svatyně s gotickým presbytářem z 15. století. Během staletí byl mnohokrát přestavován. V roce 1619 bylo Kobylí 5x zpustošeno císařskou (Habsburskou) katolickou armádou v čele s velitelem Dampierrem. Tehdy byl spálen v Kobylí novokřtěnský dvůr a škola a odvezeno na 70 vozů kořisti. Roku 1620 plenili Kobylí císařští spojenci Poláci a roku 1621 sami císařští, a to hned 3x. Roku 1623 vpadl do Kobylí Bethlem Gábor a spálil také kostel. Po bělohorské bitvě, kdy byla panství evangelických pánů konfiskována, dostalo se Kobylí olomouckým jezuitům. Obnova kostela začala roku 1670, v této ranně barokní podobě se nám zachoval dodnes.

Uvnitř svatostánku je křížová cesta se starodávnými obrazy, oltář je vyřezávaný z 19. stol. – jeho hlavním motivem je sv. Jiří bojující s drakem. Po stranách jsou sochy sv. Ludmily a sv. Václava. Vpravo je barokní oltář se sochami sv. Anny a sv. Josefa. Kazatelna je rokoková, v místě se nacházejí novější varhany.

Obranná zvonice v Kobylí

Zdejší kostel sv. Jiří byl v minulosti místem, kde se shromažďovali obyvatelé před nebezpečím. Jeho umístění na nepřístupné části bylo zpevněno zdí, kdy v čele před samotným kostelem stála oddělená strážní věž zvonice tzv. kampanila, u nás celkem neobvyklá obranná fortifikace. V roce 1690 byla opatřena zvonem sv. Stanislav (154 kg) a roku 1714 zvonem sv. Řehoř (220 kg).