Starokatolický kostel je zřejmě nejcennější secesní památkou města a patří k nejvýznamnějším sakrálním secesním stavbám v Evropě.
Starokatolický kostel v
Jablonci nad Nisou byl postaven v letech 1900 až 1902 v secesním stylu.
Plány k jeho stavbě navrhl jablonecký architekt Josef Zasche, stavbu provedla firma Emiliana Herbiga.
Z věže kostela byly
pro válečné potřeby odebrány dva větší zvony. Na místě tak zůstal jen třetí, nejmenší zvon. V roce 1928 farní obec shromáždila peníze na dva nové zvony – dostaly jméno Víra a Láska, zvon, který zde přežil válku, byl pojmenován Naděje.
Po německém obsazení pohraničí úřady Německé říše nařídily starokatolickým duchovním přísahat věrnost vůdci Adolfu Hitlerovi, a demonstrovat tak loajalitu starokatolické církve v oblasti Sudet. Vzhledem k tomu, že drtivá většina členů Starokatolické církve v Československu patřila k německy mluvícímu obyvatelstvu, život farnosti po roce 1945 zásadním způsobem poznamenal
poválečný odsun Němců.
Po sametové revoluci prošel kostel rekonstrukcí. V roce 2012 byla zahájena obnova varhan.
V okolí kostela vyrostla na počátku 20. století vyrostla
půvabná secesní obytná čtvrť, doplněná skupinou výrazně secesních tzv.
Scheiblerových domů, vyprojektovaných architektem Hemmrichem.