Historie kláštera a Konventu sester alžbětinek v Jablunkově

O založení kláštera sester alžbětinek v Jablunkově se zasloužil zdejší farář P. Vavřinec Piontek. Velmi mu záleželo na tom, aby o nemocné, kterým se nedostávalo potřebné pomoci, pečovaly řeholní sestry. Obrátil se proto na sestry alžbětinky v Těšíně (dnes Cieszyn v Polsku), které na jeho žádost poslaly do Jablunkova sestru Bonaventuru.

Sestra Bonaventura přišla do Jablunkova 23. září 1851. Spolu se dvěma čekatelkami začala přijímat první nemocné v malém domku.

Ten však brzy nestačil, proto se v březnu 1853 začalo se stavbou kláštera s nemocnicí. Za dva roky byly práce ukončeny. Následovala stavba klášterní kaple.

Klášter s nemocnicí stál na břehu řeky Olše, tehdy ještě neregulované, která se často rozvodňovala. Při povodních a silných bouřkách byly zdi kláštera zaplavovány až po 1. patro. Bylo rozhodnuto vyhledat příhodnější místo pro novou stavbu. Sestry zakoupily pozemek na blízkém kopci a v roce 1926 začaly se stavbou.

Kostel sv. Josefa byl dostavěn v létě roku 1932 a slavnostně posvěcen 2. srpna, ve svátek Panny Marie Andělské z Porciunkule.

Po únoru 1948 nastalo nové období nesvobody spojené s pronásledováním celé církve, která neuznala legitimitu nového režimu a stala se tak nepřítelem číslo jedna. S platností od 1. ledna 1951 byly všechny klášterní objekty včetně kostela a ostatních nemovitostí zestátněny. Nemocnice byla přejmenována na Státní plicní léčebnu pro ženy. Prvořadým úkolem nového vedení bylo nahradit sestry civilním personálem a vystěhovat je z Jablunkova.

Hned po změně režimu se sestry chtěly vrátit ke svému poslání, kterým je služba nemocným, starým a opuštěným lidem.

V srpnu 1991 došlo k zákonnému vrácení části zestátněného klášterního majetku – objektu kláštera s nemocnicí a kostelem, hospodářské budovy, zahrady a parku. Sestry se rozhodly v uvolněných prostorách otevřít domov pro seniory, který na Jablunkovsku chyběl. Domov sv. Alžběty má kapacitu 69 lidí.

V současnosti má jablunkovský konvent 28 sester.