Kaple Božího hrobu vznikla v letech
1715–1721 v těsné blízkosti klášterního kostela sv. Petra a Pavla. Původně byla připojena k jeho severní stěně a vstupovalo se do ní přímo z kostela. Svým půdorysem, členěním i dalšími architektonickými prvky
připomíná kapli stojící uvnitř Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.Drobná barokní stavba je
spojována s významným architektem Janem Blažejem Santinim-Aichelem. Za vstupním portálem se nachází obdélná předsíň s valenou klenbou, odkud se po třech schodech sestupuje do vlastního
prostoru symbolického Božího hrobu. Kapli završuje sedlová střecha s drobnou šestibokou věžicí. Její dnešní průčelí pochází až z počátku 20. století.
Když byl roku 1904 kostel sv. Petra a Pavla spolu s většinou někdejšího klášterního areálu zbořen,
kaple jako jedna z mála staveb demolici unikla. Společně s budovou bývalého proboštství a fragmenty křížové chodby tak připomíná historii zderazského kláštera křižovníků – Strážců Božího hrobu.
Kaple se dnes nachází v
areálu ČVUT poblíž ulice
Na Zbořenci. Její interiér
není běžně volně přístupný, veřejnosti se však otevírá při vybraných akcích, například během festivalu
Open House Praha nebo
Dnů evropského dědictví.