Kamenný most s pěti oblouky postavil Josef Rosenauer za knížete J. Schwarzenberga v roce 1781. Do roku 1988 po něm vedla silnice z Třeboně do Staré Hlíny, v současné době je využíván pouze chodci a cyklisty.
Kamenný most přes rybník Vítek, mezi obcemi Nová a Stará Hlína nedaleko
Třeboně, dal v roce 1781 postavit kníže Jan Schwarzenberg. Nejstarší zmínka o vsi
Hlína (Stará Hlína a Nová Hlína) pochází z roku 1331 a pak z roku 1366, v roce 1537 ves získalo město
Třeboň. Velké změny nastaly při stavbě
rybníka Rožmberk (1584 – 1590), kdy
vody zaplavily velkou část pozemků, bývalou tvrz (její základy jsou nyní zčásti ukryty pod hladinou rybníku Vítek, který vznikl v 80. letech 19. století oddělením od rybníka
Rožmberk) i trasu tzv.
Moravské cesty z
Třeboně do
Jindřichova Hradce a dál na Moravu.
Zatopení obchodní cesty donutilo formanské vozy zatopenou oblast objíždět širokým obloukem až kolem
Lomnice nad Lužnicí. Proto již
Jakub Krčín z Jelčan přikročil k nápravě a v
roce 1594 dal postavit dřevěný most, dlouhý 902 metrů. Další dřevěný most nedaleko byl postaven v roce 1604. Oby mosty bývaly často ničeny povodněmi a znovu obnovovány.
V roce 1741, kdy byla
Třeboň v souvislosti s válkami o rakouské dědictví obsazena Francouzi, nechal velitel francouzské posádky mosty zničit, aby zkomplikoval přístup habsburské armádě.
Neustálým obnovám dřevěných mostů udělalo přítrž až postavení mostů zděných, jeden z kamenných kvádrů, druhý z lomového kamene. Zasloužili se o to Schwarzenberkové, kterým Stará Hlína již od roku 1660 patřila. V roce
1781 dali postavit
pětiobloukový most přes záplavové území ramena rybníku Rožmberk (nynější rybník Vítek) a v roce 1799 čtrnáctiobloukový (118 metrů dlouhý) přes
Lužnici (Starou řeku).
Jeho stavitelem byl inženýr
Josef Rosenauer, projektant známého
Schwarzenberského plavebního kanálu na
Šumavě. Jedná se o kamenný historický most o pěti klenbách. Dříve byl součástí silnice I/34, která je cca od roku 1988 vedena po souběžné přeložce. Dnes
slouží pouze pro pěší a cyklisty. Při povodni v létě 2002 byl podemlet pilíř mezi třetí a čtvrtou klenbou, obě klenby se prolomily a zřítily do vody. Projekt na rekonstrukci musel být vytvořen s přihlédnutím ke stáří mostu. Pro rekonstrukci musel být použit původní materiál a vzhled se musel maximálně přiblížit vzhledu původnímu. V současnosti je most chráněn jako
technická památka.
Most přes Vítek ve filmu
Kamenný most si oblíbili filmaři – právě z něho byla do vody vysypána sůl z celého království v pohádce
Byl jednou jeden král nebo shozen král s princeznou v pohádce
Z pekla Štěstí. Objevil se i ve filmu
Všichni moji blízcí.
Přečtěte si o historickém Kamenném mostu přes Vítek u Třeboně, jeho rolích ve filmech a zajímavostech z historie mostních staveb.
Kamenný most postavil inženýr Josef Rosenauer za knížete J. Schwarzenberga v roce 1781.
Rybník Vítek vznikl v 80. letech 19. století oddělením od rybníka Rožmberk.
Dřevěné mosty byly stavěny kvůli zatopení obchodní cesty Moravskou cestou a potřebě umožnit přepravu.
Neustálé zničení dřevěných mostů povodněmi a vojenské akce jako zničení mostů Francouzy v roce 1741 vedly k rozhodnutí postavit kamenné mosty.
Most je nyní využíván pouze pro pěší a cyklisty, jeho automobilová funkce byla zrušena přeložkou silnice v roce 1988.
Kamenný most se objevil ve filmech 'Byl jednou jeden král', 'Z pekla štěstí' a 'Všichni moji blízcí'.
Při rekonstrukci musel být použit původní materiál a design, což bylo klíčové vzhledem ke kulturní hodnotě a stáří mostu.
Třeboň získala ves Hlínu (Stará Hlína a Nová Hlína) v roce 1537, která hrála klíčovou roli ve strategickém významu regionu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.