Na počátku II. světové války došlo k jejímu posunutí z osy náměstí na severní stranu – tehdejší náměstí se stalo jevištěm velkých vojenských nástupů. Kašna na kaplickém náměstí patří do jeho středu. Už roky je ale odsunutá bokem.

Brzdový kámen nebo také výstražník byl kamenný čtyřboký pilíř s vyobrazením rukojeti smykové kočárové brzdy, který označoval místo, kde měl vozka začít přibrzďovat vůz, aby nenarazil do koňského potahu. Brzdové kameny dodnes stojí vlevo od cesty, protože na českém území se až do roku 1939 jezdilo vlevo. Pilíř byl často natřen bílou barvou a reliéf brzdy byl černý. Smyková brzda se nazývala různě např. čuba, šupka (z něm. schubben), bota, babka, korýtko, koloběh, zarážka, korýtek.

Brzdové kameny patří mezi nejstarší dopravní značky. Odkdy jsou brzdové kameny na českém území používány není přesně známo, ale předpokládá se, že již od první poloviny 19. století. V Tereziánském patentu o říšských silnicích z roku 1778 se již o užívání šupky hovoří. V roce 1851 bylo vydáno nařízení, týkající se osazení dřevěných tabulí, tzv. výstrahy pro formany Následuje cesta z kopce, je zapotřebí použít korýtce.

V České republice se zachoval pouze malý počet těchto kamenů, ačkoli se jednalo o poměrně obvyklou značku a patří mezi ně právě ten kaplický.