Kalingerův mlýn, známý také pod několika staršími názvy, byl poprvé doložen roku 1415 a po staletí patřil k významným hospodářským stavbám v okolí Středokluk a Číčovic. Mlýn postupně měnil majitele, v 18. století jej získal mlynář Jan Kalinger, který jej roku 1752 znovu vystavěl. K mlýnu tehdy patřila orná půda, louky i hospodářské budovy a provoz zajišťovalo dvojí mlýnské složení a stoupa. Voda sem byla přiváděna náhonem z rozlehlého rybníka, jehož plocha sahala až ke karlovarské silnici.

Areál má nepravidelný podlouhlý půdorys a tvoří jej obytná budova s mlýnicí, bývalá kovárna, stodola a hospodářské objekty rozmístěné kolem uzavřeného dvora, který obklopuje kamenná zeď s dochovanou vstupní bránou. Nad portálem je vytesán letopočet 1752 a ve štítě se dochovala freska Panny Marie s Ježíškem. Mlýn představuje cenný soubor lidové a hospodářské architektury typické pro podhůří Křivoklátska.

K mlýnu se lze dostat pěšky či na kole ze Středokluk směrem k severu; vede k němu místní cesta údolím Zákolanského potoka, avšak je v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupný.