V samotném centru města Tábora se rozprostírá nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě, zvaná Jordán, která vznikla v době, kdy Kolumbus objevil Ameriku, roku 1492. Nádrž byla vybudována jako zásobárna pitné vody pro město. Původně chtěli Táborští v Jordánu chovat také ryby, ale nadměrné rozměry nádrže neposkytovaly k tomuto účelu dobré podmínky. Přesto je Jordán známý jako rybářský revír s kapitálními úlovky. Pod hrází se nacházejí rybí sádky a velká štičí líheň. Od roku 1830 proto už Jordán nebyl vypuštěn a nadále zůstal užitečný především jako vodní zdroj. Dnes je mimo to Jordán hojně využíván k rekreaci. Volný čas můžete strávit na Sokolské plovárně či si dopřát oddych na protějším klidném břehu, volně přístupném. K Jordánu patří také další přírodní zajímavost, 18 m vysoký Jordánský vodopád, kterým přepadá část vody z nádrže do Tismenického potoka.

Mezi obyvateli Tábora koluje o tomoto rybníku po řadu generací mnoho legend: o pokladu, který je údajně na dně nádrže v nacistém vlaku, který spadl do Jordánu v době druhé světové války; o příšeře, která plave pod hladinou; o rytíři a jeho koni, který zde je slyšet hlavně za bouřek a mnoho dalších příběhů.

V roce 2013 zde při revitalizaci památkáří nalezli systém výpustí rybníku. Za objev této ojedinělé středověké památky technického rázu bylo Národním památkovým ústavem oceněno Husitské muzeum, které provedlo záchranný archeologický výzkum. Odkryté dřevěné konstrukce, jejichž nejstarší části jsou dendrochronologicky datovány do roku 1492, přinášejí zásadní informace o technickém řešení regulace vodního režimu v umělých vodních nádržích v pozdním středověku.

Nenapodobitelnou podobu skýtá přehradní nádrž Jordán na konci školního roku v měsíci červnu, kdy se ve vodní hladině zrcadlí velkolepé ohňostroje, jež jsou součástí festivalu Léto nad Jordánem.