Jinonice, původně zvané Ninonice, se poprvé objevují v zakládací listině
vyšehradské kapituly už roku
1088. Ves s tvrzí, pivovarem a
rybníkem postupně přešla do rukou šlechty. Dlouhá historie oblasti je spojena s jinonickým zámkem, který se vyvinul z původního středověkého dvora. Náležel k němu i
kostel sv. Vavřince, který patří k nejstarším v
Praze. V 17. století spojil
Albrecht Pfefferkorn Jinonice s nedalekými Butovicemi. Po třicetileté válce vznikl raně
barokní zámek, který později získali
Schwarzenbergové. Areál Jinonického zámku leží na vyvýšenině nad dvěma rybníky a jeho jádrem je
renesanční budova zámečku. K zámku patřil také pivovar a hospodářské dvory, které dotvářely někdejší panský areál.
Významným milníkem byl pro Jinonice rok
1922, kdy se osada stala součástí
Velké Prahy. Ve 20. století pak byla čtvrť rozšiřována o
novou výstavbu, zejména v podobě
rodinných domů a sídlišť. V 80. letech minulého století došlo k rozsáhlé výstavbě sídlišť v okolí
Prokopského údolí a podél Jinonického potoka. V současnosti jsou Jinonice
tranzitní částí města, ale zároveň si uchovávají své historické památky a tradice, včetně místní sokolovny a dalších kulturních center.
Jinonice jsou dnes dobře dostupné
metrem B, takže se sem snadno dostanete i na krátkou procházku z centra Prahy. Na návštěvu se hodí kombinace historického jádra, rybníka a výletu do
Prokopského údolí nebo na Vidouli.
Procházka po Starých Jinonicích
Staré Jinonice si dodnes uchovaly
venkovský ráz, který přežívá mezi usedlostmi, dlážděnými uličkami a tichými zákoutími. Procházka začíná u Jinonického
rybníka, kde se hladina zrcadlí mezi staletími. Pokračuje kolem
zámku, bývalého panského sídla, a vede ke
kostelu sv. Vavřince, jehož zvonice pamatuje putování poutníků. Cestou minete
památkově chráněné usedlosti, kde se historie ukrývá v kamenných zdech a zahradách.
Staré Jinonice nejsou jen místem, ale rytmem—pomalejším, klidnějším, jako by tu čas občas zapomněl běžet.
Co v Jinonicích neminout
- Jinonický zámek – raně barokní stavba (ul. Na Vidouli) s klasicistními úpravami, kdysi sídlo šlechty, dnes hotel s noblesní atmosférou.
- Jinonický rybník – tiché zrcadlo historie, kde se odráží zámek i staleté usedlosti. Ideální místo na zastavení a odpočinek.
- Pivovar Jinonice – středně velký pivovar hraběte Schwarzenberga v areálu zámku a hospodářského dvora v obci Jinonice; byl zrušen kolem roku 1890.
- Kostel sv. Vavřince – nenápadný, ale památný kostel: dochované prvky naznačují románský původ kostela již z 11. století. Kostel prošel řadou přestaveb, včetně raně barokních úprav v 17. století a pozdějších úprav ve 20. stolet
- Památkově chráněné usedlosti - staré selské dvory a domy, které přežily staletí. Každý kámen tu má svou paměť. Najdete je v Karlštejnské ulici (čp.13 a čp.17) a v ulici U jinonického rybníčka 7.
- Jinonický dvorec - zámek (U Panské zahrady) byl postaven na místě starší tvrze zpustošené za třicetileté války Michnou z Vacínova. Roku 1685 nechal dvorec spolu se zámečkem přestavět J. A. Schwarzenberg. I přes řadu úprav si objekt zachoval charakter velkostatku z konce 17. století.
- Vidoule – stolová hora s přírodní rezervací, archeologickými nálezy a výhledy na Prahu. Místo, kde se město mění v krajinu. Na Vidouli se dochovaly i stopy historického vodovodu do Jinonic, který zásoboval zámek, statek i pivovar.
- Prokopské údolí - divoký kaňon s potokem, skalami a stezkami. Začíná právě v Jinonicích a zve k tichému putování.
- Waltrovka - moderní čtvrť na místě bývalé továrny Walter. Industriální paměť v novém kabátě se sochami Davida Černého.