Hradiště se nachází na strategickém místě nad soutěskou Portou Bohemicou. Akropole – vnitřní jádro – leželo pravděpodobně na vrchu Kalvárie, rozsáhlejší část hradiště se rozkládala kolem vrcholu Hrádek. Pozůstatky vnějších mohutných valů ohraničují její plochu na severní straně. Nálezy dokazují osídlení místa v době kamenné, bronzové, železné i v raném středověku.

Hradiště u Libochovan je situováno v dominantní poloze nad řekou Labe, v místech obchodních cest procházejících tzv. Českou branou (Porta Bohemica). Akropole se rozkládala na Křížovém vrchu, kde od novověku stojí trojice křížů – kalvárie. Větší část hradiště leží na vedlejším kopci Hrádek, od akropole odděleném strží. Jeho opevnění, skládající se z dvojice výrazných valů a příkopů, není přesně datováno, ale prostor byl využíván jak v pravěku, tak v raném středověku. Z koryta Labe pod hradištěm pochází kolekce zbraní (zejména mečů) z doby bronzové, které byly do řeky uloženy pravděpodobně jako obětiny. V 9. století měla lokalita patřit k bájnému území kmene Lučanů a někdy je spojována s hradištěm Canburg, na něž táhl podle písemných pramenů roku 805 franský král Karel Mladší.

Mohutné hradiště je ze dvou stran chráněno strmými stěnami labského údolí. Z východu pak hlubokou strží, přístup byl možný jen od severu. Nejvíce pravděpodobná je ale varianta, že Hrádek sloužil náboženským účelům. Hypotézu podpořil astronomický průzkum. Z něho vyplynulo, že hradiště bylo nejspíš pravěkou astronomickou observatoří. Z centrální plochy hradiště jsou za okolními horami Českého středohoří pozorovatelné sluneční efekty – v době svátků, které jsme si vypůjčili od Keltů a které kopírují významné zemědělské cykly, slunce zapadá či vychází za jednotlivými horami.