Hradčany – čtvrť paláců, plynových lamp, tichých uliček a nádvoří

Hradčany, čtvrť korunovaná Pražským hradem, vznikly jako třetí pražské město roku 1320 za vlády Jana Lucemburského. Už tehdy šlo o prestižní adresu, která se později stala sídlem císařů, arcibiskupů i šlechty. Za Rudolfa II. se proměnily v centrum vědy, umění a alchymie – v uličkách se tehdy potkávali Tychon Brahe, Johannes Kepler i dvorní astrologové. Marie Terezie Hradčany roku 1756 začlenila jako čtvrté pražské město.

Pražský hrad, sídlo českých panovníků a později prezidentů po více než tisíc let, je unikátem i v evropském měřítku. Je patrně jedno z mála míst v Evropě či snad dokonce na světě, kde už více než tisíc let existuje sídlo vlády na jednom místě. Hradčany se postupně staly symbolem města i státu – výjimečnou dominantou na skalnatém hřbetu, který připomíná velrybu či delfína. Právě sem se v 9. století přistěhovali Přemyslovci ze staršího sídliště na Levém Hradci. Od roku 973 je Hrad sídlem biskupství, čímž se zde spojila moc světská s duchovní. Za Karla IV. bylo připojeno předhradí Pohořelec, čímž vznikla Královská cesta chráněná městskými zdmi, vedoucí až k hradní bráně.

Dnes jsou Hradčany jednou z nejmenších, ale nejnavštěvovanějších částí staré Prahy. Turisté míří na Hrad, do Zlaté uličky, na Hradčanské náměstí lemované paláci, i do tichých zákoutí Nového Světa. Málokdo však ví, že právě zde se nachází Loreta se slavnou zvonkohrou, nebo že v Černínském paláci sídlí Ministerstvo zahraničí. Hradčany nejsou jen kulisou pro selfie – jsou to dějiny, které se dají číst v kameni, v dlažbě i v tichu ranních hodin, kdy se město teprve probouzí.

Nejpohodlněji se sem dostanete pěšky z Malé Strany nebo tramvají na Pohořelec, Brusnici či Malostranskou. Počítejte s kopcovitým terénem a s tím, že nejhezčí je čtvrť brzy ráno nebo večer, kdy se Hradčany vyprázdní a vynikne jejich klidná atmosféra.
 

Hradčany mezi dvěma světy

Hradčany jsou sice jednou z nejmenších pražských čtvrtí s rozlohou pouhých 1,5 km², přesto je toto území rozděleno mezi dvě velmi odlišné městské části, kterými jsou Praha 1 a Praha 6. Značnou část zaujímá Pražský hrad – největší hradní komplex světa podle Guinnessovy knihy rekordů. Hradčany byly samostatným městem až do roku 1784, kdy se staly součástí sjednocené Prahy. Území zahrnuje nejen areál Hradu, ale i Hradčanské a Loretánské náměstí, Pohořelec, Nový Svět, Strahovský klášter a prostor bývalých Mariánských hradeb, které tvoří oblouk od Letenské pláně po Petřín.

Do Prahy 6 spadá pás vymezený tramvajovými tratěmi v ulicích Dlabačov, Keplerova, Jelení, Mariánské hradby, Badeniho, Milady Horákové, Patočkova a Myslbekova. Hradčany sousedí se Střešovicemi, Dejvicemi, Holešovicemi, Malou Stranou, Smíchovem a Břevnovem, čímž tvoří jedinečný uzel mezi historií, správou a městskou krajinou.
 

Hradčany při procházce: památky, které nesmíte minout

• Hradčanské náměstí – reprezentativní prostor obklopený paláci, kde se konají slavnostní události i ranní procházky v tichu.
• Pražský hrad – největší hradní komplex světa, sídlo českých prezidentů i dějin. Nabízí prohlídky Starého královského paláce, Baziliky sv. Jiří, Zlaté uličky i Katedrály sv. Víta.
• Katedrála sv. Víta – gotická dominanta Prahy, mistrovské dílo Petra Parléře. Vstup do chrámu je jako vstup do duchovní galerie českého národa.
• Zlatá ulička a věž Daliborka – malebná ulička s barevnými domky, kde kdysi žili hradní střelci i alchymisté. Věž Daliborka připomíná legendu o rytíři Daliborovi.
• Loreta – barokní poutní areál s kaplí, zvonkohrou a pokladnicí. Místo, kde se spiritualita snoubí s architekturou. Věžní zvonkohra Lorety má 27 hrajících zvonů a každou celou hodinu přehrává mariánskou melodii. Součástí areálu je také Loretánský poklad, jehož nejznámější součástí je Diamantová monstrance zdobená 6 222 diamanty.
• Černínský palác – monumentální barokní stavba, dnes sídlo Ministerstva zahraničí. Jeho fasáda působí jako kamenná opona dějin. V letní sezóně je možné navštívit zahradu Černínského paláce.
• Strahovský klášter – nejstarší premonstrátský klášter v Česku, s nádhernou knihovnou, kostelem sv. Rocha a výhledy na město.
• Nový Svět – malebná čtvrť s křivolakými uličkami, kde se čas zastavil. Ideální pro tiché procházky, fotografy i milovníky atmosféry.
• Kapucínský klášter a kostel Panny Marie Andělské – nenápadný duchovní areál s klidnou zahradou, kde se dá na chvíli ztratit v meditaci.

 

Hradčany a tajemství starobylé pražské čtvrti

Za honosnými fasádami a královskými průvody se skrývají Hradčany tiché, osobní a tak trochu tajemné. Pro ty z vás, kdo rádi objevují drobnosti, které většina turistů mine, máme několik tipů na zajímavá místa a kuriozity Hradčan, o kterých mnohdy nevědí sami místní:
 

• Pošta 012 – Hradčany si dodnes drží svou poštovní identitu. Starosvětský detail, který potěší každého milovníka razítek, obálek prvního dne a dalších poštovních suvenýrů. Pobočka je otevřena denně (mimo státních svátků) a najdete ji na třetím hradním nádvoří (Hrad III. nádvoří 48/2). 
• Nejkrásnější plynová lampa v Praze – osmiramenná krasavice na Loretánském náměstí, která večer rozsvěcí čtvrť jako z románu.
• Pražský loket – Starodávná míra vytesaná do zdi Lorety. Připomínka doby, kdy se obchodovalo podle doteku paže.
• Stopy po tramvaji – na Loretánském náměstí najdete dlažbu, která pamatuje koleje i zvonění tramvají, jež sem kdysi jezdily.
• Loretánská zahrada – ukrytá zahrada ve vnitrobloku mezi Loretou, Malým Černínským palácem, kapličkou sv. Barbory, Trauttmansdorffským palácem a Hradčanským domečkem slouží dnes jako výcvikový prostor Dobrovolných hasičů Prahy 1. Přesto je plná klidu, zeleně a nostalgie.
• Park Maxe van der Stoela – skrytý klenot ocení zejména děti. Hlavní osu tvoří potok Brusnice, který protéká menší vodní plochou. Najdete zde celou řadu herních prvků pro děti, působivou vyhlídku z hradeb na katedrálu nebo Petřín. V jižní části se pak nachází bosá stezka.
• Bývalé medvědárium v Jelením příkopu – dnes tiché místo, kde kdysi pobíhali chlupatí strážci Hradu.
• Obelisky Martinice a Slavaty – nenápadné kamenné památníky se nacházejí na místě slavné defenestrace, která se udála roku 23. 5. 1618. Tři úředníci, královští místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata, byli spolu s písařem Filipem Fabriciem vyhozeni rozlíceným davem evangelíků z oken České dvorské kanceláře Pražského hradu, asi 17 m nad zemí. Všichni tři pád z okna přežili, a to přesto, že po vyhozených katolících bylo z okna kanceláře ještě několikrát vystřeleno. Traduje se, že spadli do měkkého hradního bioodpadu. Fabricius záhy po svém pádu utekl k Vltavě a vydal se rychle na cestu do Vídně. Martinic tehdy pomohl zraněnému Slavatovi pomalu odejít.
• Lobkowiczký palác – jediný palác na Hradě v soukromém vlastnictví. Ukrývá umělecké poklady i výhledy, které berou dech. Prohlédnete si zde rozsáhlé sbírky s mnoha uměleckými díly, včetně obrazů Bruegela a Canaletta, a také vzácné hudební artefakty a sbírku zbraní.
• Plečnikův stožár – symbolický prvek slovinského architekta, který vtiskl Hradčanům moderní důstojnost i poetiku. Jde o uměleckou kopii původního sloupu, který stál v Lublani. Hrad jej dostal darem roku 1996 u příležitosti Plečnikovy výstavy. Najdete jej poblíž vyhlídky Na Opyši.