Tvar úzkého, srázného hřbetu se stal určujícím pro podobu hradu. Cesta vedená po západním úbočí nejprve prochází dnes zcela zaniklým předhradím, za nímž stojí obdélné jádro tvaru obdélníku se zaoblenými nárožími. To bylo členěno příčnou zdí na severní, zřejmě čistě obrannou, a jižní, hlavní část.

Jádro je – byť ne úplně typickou – ukázkou hradu s plášťovou zdí, k jejímž vnitřním lícům se po stranách přimykaly palácové budovy; po východní z nich dosud zůstaly na vnitřním líci plášťové zdi otisky interiérových konstrukcí a zejména částečně zasypaný klenutý suterén. Za jádrem, výškově už ale pod jeho úrovní, bývalo ještě jedno nádvoří s rozměrnou budovou. Jak a zda vůbec byla i tato plocha ohrazena, nelze dnes bezpečně zjistit.
K návštěvě Oparna a stejnojmenného údolí či Ostrého lze využít také cyklobus na nedalekou Kletečnou, který vyráží z Litoměřic a Roudnice nad Labem. K návratu doporučujeme Labskou stezku, na kterou se lze napojit po průjezdu stinným Oparenským údolím a cyklostezkou Malé Žernoseky – Lovosice s využitím funkčního přívozu Lovosice (park Osmička – Píšťany).

Z historie hradu

V držení Smilových potomků zůstal hrad až do roku 1472, brzy poté však byl statek rozdělen. Poměrně malý hrad, navíc rozdělený do několika dílů, přestal vyhovovat vrchnosti, která jej na počátku 16. století opustila. Jako pustý je hrad Oparno výslovně uveden roku 1530. V 19. a na počátku 20. Století fungovala na hradě dřevěná restaurace.