Z kopců v okolí
Zlatých Hor (Zuckmantel) získávali lidé
kovové rudy už odnepaměti. Prvními těžaři v těchto končinách
Jeseníků byli staří
Keltové, po nich zůstala
naleziště zlata nějakou dobu opuštěná a
opravdový rozvoj hornictví zde nastal až
po 10. století našeho letopočtu.
Ve
druhé polovině 16. století rubali hledači zlata až ve 100 metrech, nejvýznamnější štola Svatých Tří králů přitom měla délku šest kilometrů. Zlatá ruda se v okolí Zlatých Hor
přestala dobývat se ztrátou horních svobod
v roce 1753.
Ve druhé polovině 19. století se pak na Zlatohorsku těžil pyrit a chalkopyrit a o sto let později se pozornost státu zaměřila na získávání mědi. Poslední horníci vyfárali z šachet v roce 1993, kdy byla ukončena obnovená těžba zlata a také zinku.
Hornická naučná stezka začíná i končí u
Informačního centra ve Zlatých Horách.
Celková délka trasy je 16 km a výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem dosahuje 545 m. Stezka má 15 stanovišť.
Vede po kopcích, které by po rozkrojení vypadaly jako sýr ementál, a s připomínkami někdejších hledačů drahých kovů se na ní setkáváme na každém kroku. Ať už jsou to dolíky
vzniklé po propadlých štolách nebo hromádky kamení po těch, kteří rýžovali horninu ze zlatonosných potoků. Po cestě je nutné být opatrný a
nevstupovat mimo vyznačenou trasu kvůli hrozícímu propadu země, doporučuje se také domluvit si předem doprovod průvodce.
Procházka zabere zhruba šest hodin.
Přehled jednotlivých zastavení: - Jíloviště
- Měděná štola
- Marie Pomocná IV
- Marie Pomocná III
- Marie Pomocná I
- Velké pinky (povrchové doly – propadliny)
- Starohoří (vodní čerpadla)
- Středověká úpravna
- Olověná štola
- Nová Haklberská štola
- Výrův kámen
- Edelštejn
- Žebrácký potok (rýžoviště)
- Rýžoviště (bedrock)
- Měkké doly