Významná pražská zeď se táhne od Újezdu směrem ke Strahovskému klášteru a dále. Nechal ji postavit český král a císař Karel IV. Její hlavní účel byla obrana Menšího Města pražského, dnes Malé Strany.
Původně výška zdi byla přes čtyři metry. Zdi o tloušťce skoro dva metry byly následně zpevněny osmi věžemi, které sloužily mimo jiné jako pozorovatelny. Následně bylo na zeď osazeno cimbuří a ochoz. Ten se nacházel na vnitřní straně opevnění, a usnadňoval tak přesun při hlídkování na zdi. Nechyběly ani střílny.
Postupem času se zeď dočkala několika úprav. Ty spočívaly především v nových otvorech či ve vytváření bran, kterými se vcházelo do opevněné části. Některé z nich zde vydržely až do třicetileté války. Pozůstatky těchto bran slouží v současnosti jako průchody.
Co říká o zdi legenda?
Původně se zeď jmenovala Zubatá. Tento název jí zůstal do roku 1361, kdy v Praze vypukl hladomor. Podle pověsti Karel IV. zaměstnal na stavbě zdi pražskou chudinu, pro kterou se práce na výstavbě opevnění stala zdrojem obživy, proto název Hladová zeď.
Hladová zeď, významná pražská obranná stavba postavená Karlem IV., chránila Malou Stranu. Poznejte její historii a architektonické prvky!
Hladovou zeď nechal postavit český král a císař Karel IV.
Hlavním účelem Hladové zdi byla obrana Menšího Města pražského, dnes známého jako Malá Strana.
Původně byla výška Hladové zdi přes čtyři metry.
Úpravy zahrnovaly především vytváření nových otvorů a bran pro vstup do opevněné části.
Původní název 'Zubatá' byl dán zdí do roku 1361, před vypuknutím hladomoru v Praze.
Název byl změněn na Hladovou zeď, protože Karel IV. zaměstnal na stavbě pražskou chudinu, pro kterou se stala stavba zdrojem obživy během hladomoru.
Na Hladové zdi můžete vidět cimbuří, ochoz určený k hlídkování a pozůstatky bran, které slouží jako průchody.
Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Středověké opevnění, Pražské památky, Historické zdi, Menší Město pražské, Karel IV, Cimbuří a obranné prvky
Certifikace a další informace