Národní geopark Královská Šumava – geotoulky zapomenutými cestami Šumavy

Návštěvnický geobod Rejštejn

První návštěvnické zařízení geoparku bylo zřízeno právě v Rejštejně formou Návštěvnického geobodu s možností objednávky komentovaných výletů do okolí. Přijďte se podívat či si popovídat o kraji přírodních unikátů i o lidské historii Rejštejna a okolí. Že je o co stát, věděl i spisovatel Šumavy Karel Klostermann, jehož část rodiny v Rejštejně také žila. Sám často trávil dovolené v tzv. Bílém domku ve stráni nad Rejštejnem s výhledem na kouzelnou Otavu a její nejhlubší šumavské údolí. Podobně jako Univ. Prof. Josef Kunský, který se věnoval studiu geomorfologie otavského údolí.
 

Návštěvnický geobod Stará Vápenka

V kraji kdysi bohatých selských dvorů u obce Javorná se nachází nejvýše bývalá vápenka v nejvyšší nadmořské výšce na Šumavě. I ona je odkazem rozmanitosti zdejší malebné krajiny, která je dodnes zajímavou připomínkou vztahu našich předků s přírodními zdroji.

Návštěvnický geobod Špičák

V obklopení maloplošnými i velkoplošnými chráněnými územími (CHKO a NP Šumava) je Železnorudsko unikátní krajinou netknuté přírody i rozmanité historie s četnými nejen geomorfologickými "nej".
 

Návštěvnický geobod Rokyta

V oblasti  bývalé dřevařské osady prochází atraktivní Vchynicko Tetovský kanál, na všechny strany řada stezek NP Šumava v pásmu smíšených horských lesů a rašelinišť. Cesta podél kanálu je dodnes turisticky atraktivní trasou, umožňuje pohodlně vnímat zdejší přírodní bohatství. U parkoviště zde leží nejlepší geologická expozice NP Šumava.
 

Návštěvnický geobod Chata Rovina

U chaty Rovina všechno začíná. Rozlehlé panoráma vás o tom přesvědčí. Obnovená šumavská chalupa ležící zde v pásmu smíšených horských lesů, v domově vlka evropského a rysa ostrovida, pyšnící se úchvatnými výhledy do krajiny NP Šumava skrývá útulný hotel s restaurací – Chata Rovina. Nedaleký hraniční masiv šumavských vrcholů dosahujících výšek nad 1300 m n. m. přímo vyzývá k umístění geobodu Geoparku Královská Šumava.
 

Návštěvnický Geobod Štola Kristina

Systém desítek štol ve skalních masivech okolí Rejštejna a Kašperských Hor je geologickou perlou Geoparku Královská Šumava, kde načerpáte informace o dolování zlata, sledování geologické aktivity Země, ale možná tu i zahlédnete a nebo alespoň uslyšíte o zákonem chráněných netopýrech. Ti obávají právě bývalýlé štoly a nikterak jim nepřekáží, že přezimují obklopeni odkazy na způsob těžké práce našich předků.
 

Původní obyvatelé Šumavy – Králováci

Oblast, kterou dnes vymezuje geopark Šumava, byla po většinu své historie oblastí podřízenou přímo králi. Lidé, kteří zde žili, sami sebe nazývali Králováci. V pozdním středověku a v novověku to byli převážně německy mluvící osadníci území Královského hvozdu při západní hranici českého státu. Za to, že strážili hranici a osidlovali území s často velmi tvrdými podmínkami pro život, byli od českých králů obdařeni mnoha výsadami.
Králováci byli – což bylo ve své době skutečně výjimečné – svobodní - jejich svobodu jim zaručovala služba přímo králi. Zajišťovali si vlastní samosprávu, volili si vlastního rychtáře. K jejich výsadám patřilo i právo lovu, mýcení lesa, právo vařit pivo atd.

Poté, co čeští králové začali dávat královský hvozd do zástavy, museli Králováci svá práva a výsady stále více bránit, někdy i velmi draze platit. Přesto si však svou svobodu a nezávislost uchovali až do 20. století. V jejich povaze tato svoboda stále zůstává. Byli a jsou hrdí na to, že sloužili přímo králi a že dokáží žít v nesnadném horském kraji – jsou pracovití, podnikaví, relativně vzdělaní – nepoddaní, zvyklí hájit a žít si svou svobodu – mají v úctě a v hluboko v sobě důstojnost králů. Jejich heslo: "Nikomu pánem, nikomu sluhou, to je právo Králováků", vystihuje přesně, kým byli. Jejich moudrost a dědictví je tak logicky základní inspirací geoparku Královská Šumava.