Mariánská kasárna jsou jednou z dominant centra
Českých Budějovic. Postaveny byly v roce
1844, stavbu provedla místní firma Josefa Hauptvogela. Dvoupatrová klasicistní budova o dvou křídlech byla postavena podle návrhu J. Sandnera. Dostaly název Ferdinandovy kasárny, 1874 byly postátněny a v téže době přejmenovány na
Mariánské kasárny podle blízkého sousoší Panny Marie Budějovické. Byl v nich umístěn
91. pěší pluk, v němž sloužil básník
Fráňa Šrámek (1877—1952) a za první světové války také spisovatel
J. Hašek, který sem umístil část děje svého románu
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Nacházela se zde vojenská věznice a na dvoře se do 1901 popravovalo.
Kapacita Mariánských kasáren kolem 1880 přestávala vyhovovat početně narůstající českobudějovické vojenské posádce, a proto se projektovala stavba
nových kasáren na levém břehu Vltavy. Nakonec bylo vybráno místo na rohu Žižkovy třídy a Dvořákovy ulice (Žižkova č. 37), kde pražský stavitel Alfons Werthmüller postavil
1886—1887 kasárny pro zeměbranecký
pěší pluk č. 29, později tzv. staré zeměbranecké kasárny.
Naproti zeměbraneckým kasárnám, v lichoběžníkovitém prostoru mezi Žižkovou třídou, Dvořákovou ulicí a Kasárenskou ulicí, stál
dvůr zvaný
Bauhof, který sloužil od 16, století jako skladiště vojenského materiálu, dřeva a řemeslnické dílny. Na jeho místě postavili 1890—1892 pražští stavitelé Antonín Dvořák a Karel Fischer (1844—1908) Kasárny císaře Františka Josefa pro
ubytování pěšího pluku č. 28. Název pro kasárny zvolil městský výbor 24. 10. 1888 u příležitosti 40. výročí vlády Františka Josefa I.
Budova na západní straně areálu a dvě budovy podél Žižkovy třídy sloužily k ubytování mužstva, v budově ve Dvořákově ulici v sousedství nádraží sídlil štáb. Kromě toho v jižní části areálu byla kuchyně, prádelna, lázeň, skladiště, vězení a tři další objekty pro mužstvo, v jihozápadním rohu jezdecká škola a budova určená k pořádání hudebních produkcí.
Od vzniku republiky po současnost
Po roce
1918 byly
Mariánské kasárny přejmenovány na Švecovy, kasárny
císaře Františka Josefa na Žižkovy a kasárny
arcivévody Rainera na Masarykovy. V roce 1927 byl v areálu Žižkových kasárnách odhalen Zborovský pomník, podobně jako byly v několika českobudějovických kasárnách 1946—1948 odhaleny pamětní desky obětem druhé světové války z řad zdejší posádky. Od 1950 nesly Švecovy kasárny název Kasárny Jana Švermy; v
50. letech v nich
sloužil Václav Havel (1936—2011). Dělostřelecké kasárny dostaly jméno Kasárny Julia Fučíka.
Po roce 1990 stavba postupně chátrala. V roce 2011 ji koupil soukromý investor, který ji o čtyři roky později zrekonstruoval. Rozsáhlou adaptací prošla po 2010 Mariánská kasárna, prohlášená 2005 nemovitou kulturní památkou.