Dům, pod nímž je výstup z metra směrem do ulice Na příkopě, se stavěl v letech 1977-83 pro generální ředitelství podniku ČKD. Znamenal začátek nové postmoderní éry v československé architektuře.
Architekti manželé Jan a Alena Šrámkovi byly v roce 1973 vyzváni, aby navrhli dům do proluky, která vznikla po demolici Domu vlny a hedvábí, jež musel ustoupit stavbě metra. Návrh reflektuje původní stavbu, od rozložení oken až po mohutné světelné hodiny.
V domě původně byla tři podlaží kanceláří ČKD, grill bar v prvním patře a luxusní restaurace Modrá terasa na střeše. Parter domu byl původně otevřen, ulice splývala s interiérem domu a současně s vestibulem metra.
Po krachu mateřské společnosti objekt postupně chátral. Vystřídala se v něm řada nájemníků, nikdo však neinvestoval. Teprve v srpnu 2002 jej odkoupila sesterská společnost německého módního domu, která se odhodlala k celkové rekonstrukci.
Po rekonstrukci pod dohledem půbodní autorky, byl parter uzavřen, funkce domu změněny a původně veřejně přístupná terasa na střeše domu se stala soukromým prostrem pro nájemníky domu.
Objevte Dům ČKD na Můstku v Praze – významnou postmoderní stavbu, která ovlivnila architekturu a prošla zásadní rekonstrukcí.
Architekty domu byli manželé Jan a Alena Šrámkovi.
Dům se stavěl v letech 1977–83.
Dům byl postaven pro generální ředitelství podniku ČKD.
Znamenal začátek nové postmoderní éry v československé architektuře.
Návrh reflektuje původní stavbu, od rozložení oken až po mohutné světelné hodiny.
V domě byla tři podlaží kanceláří ČKD, grill bar v prvním patře a luxusní restaurace Modrá terasa na střeše.
Parter domu byl otevřený, ulice splývala s interiérem domu a vestibulem metra.
Objekt postupně chátral a vystřídala se v něm řada nájemníků bez investic.
V srpnu 2002 dům odkoupila sesterská společnost německého módního domu.
Po rekonstrukci byl parter uzavřen, funkce domu změněny a střešní terasa se stala soukromým prostorem pro nájemníky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.