V těsné blízkosti
Mníšku pod Brdy, na hranici přírodního parku Hřebeny, se nachází
historický důl Skalka. Labyrint chodeb, kde se až
do roku 1966 těžily železné rudy, vás zavede až 150 metrů pod zemský povrch. Prohlídka začíná
jízdou důlním vláčekem, který vás zaveze
1,5 kilometru do podzemí. Pro návštěvu dolu je však nutné se předem objednat a domluvit termín.
V dole pak navštívíte místa, kde se nacházela
ložiska železné rudy, kde probíhala těžba. Uvidíte ale i modernější prostory z 50. let, kde jsou větrací šachty, těžní jáma, trafostanice, strojovny atp.
Prohlídka probíhá hlavně na 16. patře, celkem jich je v dole 36, ale dolní jsou zatopená a horní vytěžená a vyplněná materiálem. K vidění je i
strojovna těžního vrátku, který fungoval už za druhé světové války. Obsluhoval těžbu ze spodních pater do 16. patra, kde se ruda překládala a druhou svážnicí se tahala na povrch. Není bez zajímavosti, že v 50. letech probíhal na dole Skalka utajovaný strategický provoz.
Do dolu na objednání
Důl můžete navštívit po předchozí dohodě. Výše vstupného se odvíjí od velikosti prováděné skupiny, které mohou být maximálně 24členné. Více se jich totiž do důlního vláčku nevejde.
K objednání slouží pouze email monspol@seznam.cz. Důl Skalka je
dozorován Báňským úřadem, důlní dílo není turistickou atrakcí, tedy v podzemí je nutno řídit se dopravním a návštěvním řádem vycházejícím z báňské legislativy a to bez výjimky.
Každý účastník musí mít pevnou obuv a oblečení, u kterého ho nebude mrzet, když se případně trošku umaže. V podzemí je teplota 11°C, vysoká vlhkost a
prohlídka trvá více než 2 hodiny, oblečte se proto tepleji.
Nutná je i ochranná přilba, kterou vám mohou na místě zapůjčit. Maximální počet návštěvníků je 24 osob v jedné skupině.
Pod zemí se nachází i malé muzeum v jedné místnosti. Je to malá
expozice, která se týká
hornictví - dobové nářadí, důlní vozy, které se používaly na šachtě, fotky, mapy a všechno s tím spojené. Do podzemí
není vhodné brát s sebou děti a zvířata. Pro osoby trpící
strachem ze tmy a stísněných prostor (klaustrofobie) není návštěva vhodná. V podzemí ani v areálu
není toaleta. Sraz před prohlídkou je v domluvený čas na velkém parkovišti naproti Kovohutí Mníšek přez silkici, tam si pro vás přijde průvodce.
Nevstupujte prosím samostatně do vrátnice ani areálu!
Z důlní historie
Historie
těžby železných rud na ložisku Skalka u Mníšku pod Brdy sahá do dávné minulosti. Jako první zde kutali
nízkoprocentní oolitickou krevelovou rudu již Keltové. Nejednalo se samozřejmě o hlubinou těžbu, ruda byla většinou těžena pouze na výchozech – takzvaný
„železný klobouk“.
První doložená písemnost týkající se hlubinné těžby pochází z roku 1746. Z této doby existuje i
dochovaná důlní mapa, na které je již zachycena jáma sv. Antonína Paduánského s poměrně velkým rozfáráním ložiska a s vyznačenými důlními budovami na povrchu, z čehož vyplývá, že těžba byla zahájena již dávno před tímto datem.
Největšího rozmachu se důl dočkal v poválečných letech, kdy po znárodnění bylo jasné, že naše hospodářství bude potřebovat tisíce tun oceli. Tato „ocelová horečka“ se citelně dotkla nejen dolu, ale i městečka Mníšku, jeho následného prudkého rozvoje a sociálních poměrů. Po roce 1966 bylo ložisko vytěženo a další práce jsou v podstatě nerentabilní. Ještě dlouho po ukončení těžby na povrchu pod hřebenem Skalka probíhaly
rekultivační práce. Dnes pod vzrostlými stromy oko nezasvěceného návštěvníka ani nezaznamená, že zde probíhala po dobu téměř
200 let intenzivní rozsáhlá důlní činnost. V současnosti je dílo stabilní bez nežádoucích projevů na povrchu.
Na podzim roku 2004 zahájila Montánní společnost – společnost pro studium, dokumentaci a ochranu technických památek báňské historie a zpřístupnila důl veřejnosti. Jedná se o
unikátní technické dílo z devadesáti procent zajištěné valenými klenbami betonové výztuže typu Neubauer, které svým rozsahem a architektonickou zajímavostí nemá u nás obdoby.