Důl Darkov – počátek sahá k až do roku 1852, kdy bylo zahájeno hloubění jámy
Gabriela. Samotná
výstavba však započala až v roce
1972 a
těžba na
Darkově začala až o deset let poté,
1982. K Darkovu byl přidán i důl Barbora, který skončil v roce 2002. Celkem měl Darkov tři závody: Gabriela, Barbora a důl 9. květen. Důl Darkov
sám o sobě vyprodukoval
53 931 900 tun uhlí. Ale v rámci
skupinového Dolu Darkov činí od roku 1854 produkce těžko představitelných
309 975 000 tun uhlí! Všechny tři doly vyprodukovali ročně kolem 4000 tun uhlí, bylo v nich zaměstnáno zhruba
3 800 zaměstnanců a tvořili rozlohu
25,9 km2.
Ani dolu Darkov se nevyhnulo několik velkých
tragédií. V dole Barbora
vybuchl metan v 90. letech a usmrtil 30 horníků. V roce 2020
propukla epidemie covidu právě v dole Darkov.
Ostravsko-karvinské doly vznikly na základě
znárodnění šesti těžařských společností již v roce
1946, nejstarší z nich byla založená už roku 1836. Prvního ledna 1950 byl změněn název na Ostravsko karvinské doly, který se používá dodnes. Vytěžené uhlí z dolu se používalo v
energetice a na výrobu koksu. Vedle dolu stála i největší úpravna uhlí v České republice. Těžba černého uhlí v Česku však postupně končí, protože je dlouhodobě nerentabilní.
Památková ochrana moravskoslezských dolů
Památkáři a státní podnik Diamo začali jednat o tom, které stavby v areálech zavíraných černouhelných dolů v
Moravskoslezském kraji by mohly být památkově chráněny a budou
zachovány pro příští generace jako industriální dědictví. NPÚ navrhuje, aby byla památková ochrana v karvinské části revíru založena na zachování
základních typů těžních věží jako symbolů v krajině a některých dalších objektů. Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví jako nejvýznamnější Důl ČSA, který je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů. Kulturními památkami už jsou na Karvinsku dříve zavřené doly
Gabriela a Barbora.