Výstavbu dolu
zahájila v roce 1896 společnost SDF v katastru obce Kunčičky na východní straně železniční trati tzv. Frýdlantské dráhy, 2 km jižně od dolu Vilém. Důl byl pojmenován na počest
hraběte Alexandra Palaviciniho, prezidenta SDF.
Od 1. 8. 1926 byl důl
spojen s dolem Zárubek s podzemním převedením těžby a sloužil také jako pomocný důl. Není bez zajímavosti, že součástí areálu bývala i parková plocha, která se stala prvním sídlem
ostravské zoo. V provozu byl v letech 1896 až 1994,
těžba uhlí z jakloveckých a hrušovských vrstev probíhala mezi lety 1898 až 1926 s ročním objemem 108 – 305 tisíc tun. Důlní pole mělo rozlohu 247 ha a bylo otevřeno
dvěma jámami do hloubky 1120 m na 10. patro. Těžba byla ukončena 31. 12. 1992 a obě jámy byly následně zasypány. Těžní věže a část ostatních provozních budov je zachována jako technická památka.
V zájmu památkové péče jsou nejen
těžní věže s jámovými budovami,
kotelna, ale i bývalá
kočárovna nebo také s
právní budova. Uhelný důl Alexander byl prohlášen kulturní památkou Ministerstvem kultury ČR v roce 2001.
V areálu zachovaných povrchových pracovišť Dolu Alexander dnes sídlí Charita Sv. Alexandra.