Vítkovice, jedna z městských částí dnešní Ostravy, jsou ukázkou toho, jaké změny přinesla průmyslová revoluce. Výrobou železa se z malé vesnice stalo průmyslové centrum a to znamenalo vznik dělnické kolonie, kostela, radnice, tržnice, hospod a škol…
Dělnické kolonie z konce 19. století díky své architektonické propracovanosti i občanské vybavenosti předběhly svou dobu.
Městská část Ostrava-Vítkovice navazuje na nedaleký
areál bývalých Vítkovických železáren. S narůstajícím počtem zaměstnanců železáren přirozeně rostla potřeba nabídnout jim sociální zázemí. Vznikly tak
kolonie pro úředníky, dělníky, společenský dům, hotel, nemocnice, tržnice, školy, jesle, radnice i kostel. To vše se společným jmenovatelem, kterým je režné neomítnuté zdivo. Dodnes si Vítkovice uchovaly atmosféru a jsou městskou rezervací, která pro příští generace zakonzervovala místní kolorit –
domy postavené z červených pálených cihel. Díky svému vzhledu mohou ve filmu Vítkovice sehrát i roli dělnické Anglie, Vídně či Holandska.
Hornickou kolonii tvoří
souvislá řada dvojdomků v Lidické ulici a části ulic Nerudovy a Tržní. Domy jsou postaveny z neomítnutých červených režných cihel a u každého domku je
malá zahrádka, kde mohli nájemníci pěstovat zeleninu a chovat zvířata (na rozdíl od zaměstnanců
Baťových továren ve Zlíně. Ten dovoloval svým dělníkům pěstovat pouze květiny, stromy a okrasné keře, neboť domy, které pro ně postavil, měly sloužit odpočinku).
Z historie Vítkovic
První zmínky o Vítkovicích sahají do poloviny čtrnáctého století. Rozmach nastal poté, co v zde roce
1828 olomoucký
arcibiskup arcivévoda Rudolf nechal postavit
vysokou pec. Vítkovice měly blízko ke všemu, co bylo potřeba: železná ruda se těžila v
Beskydech, uhlí v Ostravě a voda se čerpala z Ostravice. Podnik se jmenoval podle svého zakladatele, tedy Rudolfova huť.
Patnáct let poté koupil
firmu vídeňský bankéř židovského původu, Salomon Mayer von Rothschild. Vítkovické železárny se staly dodavatelem kolejnic pro Severní dráhu Ferdinandovu a Rothschild
mohutně investoval nejen do továrny, ale také do rozvoje vesnice, která se i díky tomu začátkem dvacátého století stala městem.
Dnes se
Dolní oblast Vítkovice v
Ostravě stala originálním turistickým magnetem, kde je veřejnosti přístupný starý
průmyslový areál Dolu Hlubina a vítkovických hutí. Mimo to se zde pořádá mnoho kulturních akcí, včetně
festivalu Colours of Ostrava. Nedaleko historického jádra stojí také
Rothschildův zámeček.
Poznejte, jak průmyslová revoluce proměnila Vítkovice z vesnice na průmyslové centrum s bohatou historií a jedinečnými architektonickými prvky.
Průmyslová revoluce transformovala Vítkovice z malé vesnice v průmyslové centrum včetně vzniku dělnické kolonie, kostela, radnice, a další občanské vybavenosti.
Domy v dělnických koloniích jsou postaveny z neomítnutých červených režných cihel, což je jejich charakteristický rys.
Pro zaměstnance byly postaveny kolonie pro úředníky, dělníky, společenský dům, hotel, nemocnice, tržnice, školy, jesle, radnice i kostel.
V Dolní oblasti Vítkovic je veřejnosti přístupný starý průmyslový areál Dolu Hlubina a vítkovických hutí, kde se konají i kulturní akce jako festival Colours of Ostrava.
Díky svému vzhledu mohou Vítkovice v filmu ztvárnit role dělnické Anglie, Vídně či Holandska.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.