Cínové sejpy u Božího Daru

Stovky kopečků zeminy, takzvaných sejpů, roztroušených západně od Božího Daru jsou dokladem obrovského rozsahu rýžování cínovce v této oblasti. Sejpy tvoří jedinečný prvek zdejší hornické krajiny, nápadný i svou odlišnou vegetací. Při rýžování byly totiž odstraněny nejlehčí součásti náplavů a s nimi i humusový substrát, a ryžovnické kopečky jsou tudíž chudé na živiny. Proto se výrazně odlišují vegetací, která na nich roste.

Jednotlivé sejpy jsou obvykle 5-10 metrů, ale i přes 20 metrů dlouhé a jejich výška přesahuje i dva metry. Celkový rozsah sejpů v okolí Božího Daru přesahuje 250 000 m², což je řadí k největším v Krušných horách i ve střední Evropě. Představují zeminu přemístěnou při jejím propírání v průběhu rýžovnických prací za účelem získávání zrn cínové rudy – kasiteritu (SnO2) z aluvia říčky Černé a jejich bezejmenných přítoků. Tvoří je štěrkopísek složený z drobných úlomků hornin, křemenné žiloviny a nepravidelných zrn křemene, živce a slídy.
 

Zlato v náplavech

Dalším unikátem je přítomnost zlata ve zdejších náplavech. Unikátnost tohoto jevu spočívá v tom, že Krušné hory jsou ložiskovou oblastí, pro níž je charakteristická nepřítomnost primárních ložisek zlata – v celém pohoří nenajdeme jediné primární ložisko zlatých rud. Zlato ve zdejších náplavech představuje zřejmě podřízenou rudní složku obsaženou v greizenech v netěžitelném množství, kdy přírodními procesy (zvětráváním, transportem a sedimentací) došlo k nabohacení a vzniku zlatinek, které lze dodnes při rýžovacích pracích nalézt.