Přívětivou krajinu v
Broumovském výběžku lemují hraničními hvozdy s nejvyšším vrcholem 880 metrů vysokým
Ruprechtickým Špičákem. Zdobí ji
lidové i sakrální stavby a množství pověstí, které inspirovaly
Aloise Jiráska i
Karla Čapka. Skrývají se zde divoká a tajuplná pískovcová skalní města, která jsou největším magnetem Broumovska. Jsou zajímavá svou rozlohou, reliéfem, výškou skal až 80 m i inverzním klimatem.
Adršpašsko-teplické skály i méně známé
Broumovské stěny, oddělující náhlým vzedmutím Broumovskou kotlinu od Polické vrchoviny, jsou chráněny jako
národní přírodní rezervace.
Menší
skalní území a na ně vázané lesy jsou přírodními památkami a rezervacemi. Celkem je v CHKO Broumovsko vyhlášeno 11 maloplošných zvláště chráněných území, která pokrývají dohromady 7,5 % plochy chráněné oblasti.
Oblast nabízí mnoho krásných míst a výletních cílů.
Vrchol Koruna,
Slavenské hřiby,
skalní město Ostaš, rozhlednu na
Ruprechtickém špičáku. Krásné výlety jsou zde i mimo skály, například po krásných loukách v okolí
Machova.
Pro lesy ve skalách je typický velký rozdíl mezi dny roklí, kde rostou rašelinné nebo chladnomilné smrčiny a slunnými suchými vrcholky skal s
reliktními bory. Na Broumovsku patří mezi nejpestřejší lesy
bučiny Stárkovských strání, Kozínku, Ráče a severovýchodních svahů
Broumovských stěn. Rostou zde
vzácné orchideje, např. okrotice bílá a hlístník hnízdák, dále lilie zlatohlavá, lýkovec jedovatý nebo měsíčnice vytrvalá.
Můžeme nalézt také vzácnější druhy hmyzu – např. roháčka bukového, tesaříka pilunu nebo nočního motýla hranostajníka bukového. V dutinách starých buků hnízdí datel, puštík obecný i sýc rousný. Svá rozložitá hnízda si zde staví i jeden z největších ptáků žijících na Broumovsku – čáp černý. V Teplických skalách hnízdí sokol stěhovavý.
CHKO byla na ploše 430 km
2 vyhlášena v roce 1991. Jejím posláním je uchovat
Broumovsko pestré a přívětivé.