Černý kříž u Mrtvého luhu na Šumavě

Původní dřevěný kříž byl postaven na památku schwarzenberského hajného, který zde zahynul při pronásledování pytláka. Účelem kříže bylo i ochraňovat dávný brod přes Studenou Vltavu.

Do roku 1910 zde stála jen hájenka, kterou několik generací obhospodařovala rodina Paleczků. Když pak byly v roce 1910 železniční tratě budějovicko-želnavská a čičenicko-volarská prodlouženy a přes Nové Údolí tak spojily Čechy s Bavorskem, setkaly se tehdy právě v místě dnes nazývaném Černý Kříž. A protože ono místo neneslo žádné místní jméno, dostala nově postavená železniční stanice, vklíněná mezi Hraniční hvozd a Mrtvý luh, úřední název „U černého kříže“ – to podle vysokého kříže temné barvy. Ten stál nedaleko, na pravém břehu Studené Vltavy, v blízkosti dnes již neexistujícího mostu přes Studenou Vltavu, který spojoval dnešní Černý Kříž s osadou Dobrá. V roce 1924 byl název nádraží pozměněn na „Černý Kříž“. Ve třicátých letech 20. století zde žily tři desítky lidí. Původní dřevěný kříž vydržel na svém místě někdy do začátku 60. let.

V roce 1997 byl přičiněním Stifterova pošumavského železničního spolku z Volar vztyčen nový černý kříž na místě svého pověstného předchůdce. V roce 2006 byl kříž obnoven do podoby, kterou měl dle zachovaných starých fotografií. Stojí asi sedmdesát kroků od místa, kde silnička z Černého Kříže směrem k Pěkné přechází volarskou železniční trať.
 

Nádraží Černý Kříž

Nádraží Černý Kříž je raritou mezi českými nádražími, neboť je nejmenší železniční stanicí s přímým rychlíkovým spojením s Prahou. Zanedbané nádražíčko se v květnu 2018 dočkalo proměny. A to tak výrazné, že bylo nominováno na nejkrásnější nádraží v České republice. Perón ozdobily květiny a keře, turisté mají k dispozici lavičky i stoly. Z bývalé čekárny je muzeum i s občerstvením. Stojí za tím spolek s názvem Na návštěvě. V muzeu si cestující mohou prohlédnout staré pohlednice či knihy i si zahrát různé společenské hry. Nádraží v Černém Kříži je originální i tím, že se tu zabydlely pouze černé kočky a staly se místními legendami. I na ně spolek myslel a osamělým zvířatům zakoupil zateplenou boudu i krmivo.