Expozice třeboňského rybníkářského dědictví v Třeboni

Historický dům na Masarykově náměstí č. 89 v samém centru Třeboně patřil jednomu z nejslavnějších českých rybníkářů, Štěpánku Netolickému. Dnes zde naleznete Centrum třeboňského rybníkářství se zajímavou expozicí o rybníkářství a význačných osobnostech, které k tomuto řemeslu patří - Štěpánkovi Netolickém a Jakubu Krčínovi.

Návštěvníci se v expozici například dozvědí i to jak vznikaly třeboňské rybníky, mohou zhlédnout krátký film o Zlaté stoce nebo si vyzkoušet práci s měřičskými nástroji, které se kdysi využívaly při stavbách rybníků. Na dvorečku se pak nejen děti, ale také dospělí mohou díky funkčnímu modelu Zlaté stoky na chvíli proměnit ve vodohospodáře a za pomoci malých stavidel přivádět vodu do jednotlivých rybníků.

Mimoto Centrum připomíná rybníkářské řemeslo i jedinečnou krajinu Třeboňska. Spatříte tu rybářské náčiní, originály velkoplošných map nebo nejstarší dokumenty vztahujících se k Třeboni a okolí.
 

Nejvýznačnější osobnosti jihočeského rybníkářství: Netolický a Krčín

Štěpánek Netolický (asi 1460–1538) se rybníkářskému řemeslu se vyučil na přelomu 15. – 16. století. Po roce 1505 se stal hlavním rybníkářským hejtmanem a fišmistrem a  dokončil důmyslný návrh rybniční soustavy. Jeho nejproslulejším a  nejznamenitějším dílem je Zlatá stoka (1508 –1518), která nahání a vypouští všechny hlavní rybníky Třeboňska. Štěpánek mimo rybníků stavěl i měšťanské budovy, byl  uznávaným geometrem a odborníkem na rozhodování majetkových sporů o pozemky.

V rybníkářské oblasti na Štěpánkovu práci navázal Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Velkou část svého života byl ve službách Rožmberků a v těchto funkcích se zasloužil se o hospodářský rozkvět rožmberského panství. Roku 1571 založil rybník Nevděk (dnešní Svět), kvůli kterému nechal zbourat část Třeboně. Práce pokračovaly v roce 1571 stavbou Spolského rybníka, 1574 rozšířil Opatovický, 1577 postavil Potěšil a rozšířil Naději a Skutek, 1580 rozšířil Dvořiště a Záblatský. Ke stavbě svého životního díla, mohutného rybníku Rožmberk, přistoupil Krčín roku 1584. Práce trvaly 6 let, bylo přemístěno 750 000 m³ zemin a zátopa činila 1000 ha. Rybník se nacházel přímo na Lužnici. Za účelem jeho ochrany byla současně s jeho výstavbou vytvořena Nová řeka, převádějící povodňové průtoky Lužnice do Nežárky. V roce 1588 byly rozšířeny rybníky Vlkovický a Horusický. Rybník Rožmberk byl dokončen roku 1589. Toho roku opustil Krčín rožmberské služby a odstěhoval se na svůj statek Sedlčany, kde roku 1604 zemřel.