Rozlehlý areál Branického pivovaru vznikl na přelomu 19. a 20. století jako ambiciózní projekt třinácti pražských sládků, kteří chtěli vybudovat moderní pivovar schopný konkurovat rychle rostoucí průmyslové výrobě. Stavba proběhla neobyčejně rychle – první várka piva byla uvařena již v září 1900. Pivovar se brzy zařadil mezi největší v zemi a dodával pivo i na dvůr císaře Františka Josefa I.
Areál tvoří
sedm památkově chráněných budov v novorenesančním a secesním stylu, navržených architektem Janem Herainem a realizovaných předními firmami své doby.
Sladovna i varna dodnes nesou reliéfy a znaky podle návrhu
Mikoláše Alše, včetně slavného erbu sladovníků se sv. Václavem. Charakteristické červené režné zdivo, dekorativní štíty, členité římsy i
49metrový komín dodávají pivovaru monumentální siluetu, která dodnes dominuje Braníku.
Výroba piva zde skončila roku 2007 a provoz byl přesunut do
smíchovského Staropramenu. Historický areál však žije dál – po citlivé rekonstrukci se proměnil v prostor pro kreativní odvětví, menší firmy i veřejnost. Sídlí zde
minipivovar Moucha, centrum společnosti
Herbadent či Dům tanečního umění, kde působí Taneční centrum Praha a soubory Pražského komorního baletu. Prostory zde si lze i pronajmout – jak kancelářské, tak skladové nebo výrobní.
Branický pivovar tak nabízí jedinečné
spojení průmyslové historie, architektury a současné kulturní scény a při návštěvě
Braníka rozhodně stojí za zastavení i obdiv zvenčí – celý areál je chráněnou technickou památkou a patří k nejvýraznějším dominantám čtvrti.