Brněnský drak patří mezi nejznámější symboly jihomoravské metropole
Drak v průchodu Staré radnice v Brně každoročně přiláká tisíce návštěvníků, kteří si chtějí prohlédnout legendárního tvora na vlastní oči. Co se však skrývá za tímto tajemným symbolem? Jaký je původ brněnského draka a jak se stal ikonou města?
Pověst o brněnském drakovi
První legenda říká, že Brněnský drak pochází pravděpodobně
z přelomu 16. a 17. století, kdy v
Brně pobýval
arcikníže Matyáš, který městu, jako poděkování za pohostinnost, věnoval kůži z krokodýla. Radní jej nechali
vycpat a pověsit, aby získali co nejvíce návštěvníků města.
Druhá pověst tvrdí, že brněnského draka buď dovezli ze svých výprav
křižáci, a nebo že ho pánům z radnice daroval
turecký sultán. Může být pravdivá i legenda, která vypráví o tom, že se aligátor do Brna dostal
díky Benátským kupcům. Ti ho měli přivézt až z povodí Amazonky.
Podle jedné z nejznámějších
brněnských pověstí sužoval kdysi okolí města strašlivý drak, který ohrožoval místní obyvatele i dobytek. Různí hrdinové se pokusili draka porazit, ale až chytrý sedlák přišel s neobvyklým řešením: naplnil telecí kůži nehašeným vápnem a předhodil ji drakovi. Když drak kůži spolkl a zapil ji vodou, vápno začalo prudce reagovat a draka zahubilo. Na památku této události bylo jeho tělo vyvěšeno jako důkaz vítězství města nad nestvůrou.
Samotní Brňané se ale přiklánějí ke třetí verzi pověsti, tedy že draka
nikdo nepřivezl, ale že žil kdysi u řeky Svratky, kde měl svoji jeskyni a trápil obyvatele široko daleko. Když měl hlad, požíral v okolí vše, co mu přišlo pod tlamu. Lidé se ho báli, ale nevěděli, jak se ho zbavit. Radní slíbili velkou odměnu
sto zlaťáků tomu, kdo by ho zabil, ale nikdo se nehlásil. Až jednou
do hostince U Modrého lva přišel řeznický tovaryš, který chodil vandrem po světě. O čem jiném, všichni v hospodě vyprávěli jen o drakovi. Tovaryš chvíli poslouchal a pak slíbil, že obyvatele všežravého zvířete zbaví. Potřeboval k tomu jen
volskou kůži a pytel nehašeného vápna. Brňané mu moc nevěřili, ale co chtěl, to donesli. Řezník zašil vápno do volské kůže, naložil na vůz a odjel. Když přijel k řece, kde drak lehával, položil rychle na zem kůži a čekal. Za nějakou chvíli drak skutečně přilezl a hned se do kůže pustil. Když ji celou sežral, pěkně ji zapil vodou ze Svratky a odpočíval. Vápno v něm začalo vřít a
drak se nadouval, až praskl.
Skutečnost nebo legenda?
Reálný původ brněnského draka je však mnohem prozaičtější. Ve skutečnosti jde o vycpaného krokodýla, který byl do Brna přivezen pravděpodobně v 16. století jako kuriozita z cizokrajných zemí. Jeho neobvyklý vzhled a exotický původ daly vzniknout legendě o drakovi, která se mezi lidmi rychle rozšířila. Podobné "draky" můžeme najít i v dalších evropských městech, například v polském Krakově či v rakouském Klagenfurtu.
Brněnský drak jako městský symbol
Dnes je brněnský drak
neodmyslitelnou součástí identity města Brna. Jeho podoba se objevuje na suvenýrech, v městské heraldice a v různých kulturních akcích. Příběh o drakovi je také oblíbenou součástí prohlídek historického centra a jeho návštěva patří mezi povinné zastávky všech turistů. Kromě draka je na Staré radnici k vidění i slavná brněnská křivá věžička, která je další pověstí opředenou kuriozitou.
Nejstarší vycpaný exponát ve střední Evropě
O
preparát krokodýla nilského (přesněji řečeno samice krokodýla), známého pod pojmenováním "Brněnský drak", se stará zoologické oddělení
Moravského zemského muzea od roku 1994. První zmínky o brněnském krokodýlovi se objevují již
od 11. století, další až o pět set let později
v 16. století, kdy se opírají o historické důkazy v podobě
záznamů a účtů "o údržbě draka". Dnešní krokodýl pochází zřejmě z 16. století. Jeho stáří však lze odhadnout jen přibližně z dochovaných archivních materiálů, podle nichž v roce 1578 napadli vycpaninu červi. Z toho vyplývá, že tehdy byl preparát ještě čerstvý a do zbytků masitých tkání nakladly mouchy vajíčka. Pravděpodobně se jedná o
nestarší vycpaný exponát ve střední Evropě. Jeho pravidelná údržba spočívá především v povrchovém čištění, konzervaci a desinfekci kůže a v drobných opravách poškozených drápů a zubů.
Tak až budete příště v moravské metropoli, nezapomeňte se zastavit a poklonit se brněnskému drakovi – ať už je jeho původ jakýkoli!