Při hledání původu této památky je třeba ohlédnout se na začátek 20. století, kdy v Bohuticích začal působit
farář Antonín Prášek. Ten si předsevzal vytvořit z Bohutic
významné poutní místo, známé zejména z 18. století. Jeho prvním krokem bylo vytvoření
kopie Lurdské jeskyně v prostoru pod hřbitovem. Ta byla v roce 1928 vysvěcena a zakrátko se stala pravidelným cílem tisíců poutníků. Celý záměr dále pokračoval ve snaze vybudovat na louce nad jeskyní tzv.
Svatováclavský park s monumentální křížovou cestou o 14. zastaveních.
Sochy křížové cesty, převážně z cedrového dřeva, byly objednány v roce 1932, následně pak dodány v roce 1937.
Vzhledem k dalšímu společensko-politickému vývoji nebyl tento plán nakonec
nikdy uskutečněn. Sochy pak byly umístěny na
různých místech v obci a v roce 1990 dokonce z obce, z rozhodnutí církevních úřadů, odprodány. Po jejich opětovném nalezení a navrácení v roce 2007 byly Bohutickou farností na dobu 25 let zapůjčeny obecnímu úřadu, jenž je postupně, s pomocí nejrůznějších dotací a grantů, restauruje a vystavuje ve
druhém patře bohutického zámku.
Autorství soch bohutické křížové cesty bývá kromě osoby vlastního tvůrce, kutnohorského
řezbáře Bohumila Beka, dáváno do souvislostí rovněž i s akademicky vzdělaným a křesťansky orientovaným malířem Eduardem Neumannem. Jednotlivé postavy vynikají
vysokou řemeslnou úrovní, v níž se jasný a vyrovnaný kompoziční rozvrh jednotlivých postav pojí s místy překvapivě zvládnutými expresivními prvky.