Biskupové z Olomouce měli v Českém království zvláštní postavení. Dokládá to i
vzácné právo razit si své mince, které jim roku 1608 udělil císař Rudolf II. Veškeré peníze se pak razili v
Kroměříži sídelním městě olomouckých biskupů.
Dnešní budova
kroměřížské mincovny na
Sladovnickém předměstí, poslední dochovaná na Moravě, pochází z roku 1665. Dal ji postavit Karel II. Liechtenstein a
biskupská mince se zde razila až do roku 1756. Mincovna byla mnohdy panovníkům trnem v oku, zvláště když produkovala větší množství mincí, než císařská mincovna ve Vratislavi. Definitivní konec ražení biskupských mincí učinila Marie Terezie roku 1759, kdy zrušila mincovnu a veškerý inventář přikázala odvézt do císařské mincovny ve Vídni. Když mincovna přestala sloužit svému původnímu účelu, stal se z ní obytný dům. Díky dobré výtvarné úrovni a poctivé řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k
oceňovaným dobovým platidlům a později ke sběratelsky hledaným numismatickým kouskům.
Dnes patří budova do
městské památkové rezervace Kroměříž.